Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Pourras-tu enlever Léviathan à l’hameçon, et avec une corde lier sa langue?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Est-ce que tu mettras un cercle dans ses narines, ou avec un anneau perceras-tu sa mâchoire?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Est-ce qu’il t’adressera de nombreuses prières, ou te dira-t-il de douces paroles?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Est-ce qu’il fera avec toi un pacte, et le recevras-tu comme un esclave éternel?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Est-ce que tu te joueras de lui comme d’un oiseau, ou le lieras-tu pour tes servantes?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Des amis le découperont-ils, ou des marchands le partageront-ils?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Est-ce que tu rempliras de sa peau des filets, et un réservoir de poissons de sa tête?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Mets sur lui ta main: souviens-toi de la guerre, et ne continue pas à parler.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Voilà que son espoir le trompera, et à la vue de tous il se précipitera
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
Je ne suis pas assez cruel pour le susciter: car qui peut résister à mon visage;
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Qui m’a donné le premier, afin que je lui rende? Tout ce qui est sous le ciel est à moi.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
Je ne l’épargnerai pas, malgré ses discours arrogants et ses paroles suppliantes.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Qui découvrira la face de son vêtement? Et qui entrera dans le milieu de sa gueule?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Les portes de son visage, qui les ouvrira? autour de ses dents habite la terreur.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
Son corps est comme des boucliers jetés en fonte et couvert d’écaillés épaisses et serrées.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
L’une est jointe à l’autre, et pas même l’air ne passe entre elles.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
L’une s’attache à l’autre, et se tenant, jamais elles ne se sépareront.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
Son éternument, c’est l’éclat du feu, et ses yeux sont comme les paupières de l’aurore.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
De sa gueule sortent des lampes, comme des torches allumées.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
De ses narines sort une fumée comme celle d’un pot mis au feu et bouillant.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
Son souffle fait brûler des charbons, et une flamme sort de sa bouche.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
Dans son cou résidera sa force, et devant sa face marche la famine.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
Les parties de ses chairs adhèrent entre elles: Dieu lancera des foudres contre lui, et elles ne se porteront vers aucun autre lieu.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
Son cœur se durcira comme une pierre, et il se resserrera comme une enclume de marteleur.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
Lorsqu’il s’élèvera, des anges craindront, et, épouvantés, ils se purifieront.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
Lorsque le glaive l’atteindra, ni lance, ni cuirasse ne pourra subsister.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
Car il regardera le fer comme de la paille, et l’airain comme un bois pourri.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
L’archer ne le mettra pas en fuite, les pierres de la fronde sont devenues pour lui une paille légère.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Il estimera le marteau comme une paille légère, et il se rira de celui qui brandira la lance.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Sous lui seront les rayons du soleil, et il fera son lit sur l’or comme sur la boue.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
Il fera bouillir comme un pot la profonde mer, et il la rendra comme des essences lorsqu’elles sont en ébullition.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
Derrière lui un sentier répandra la lumière, et l’abîme paraîtra comme un vieillard aux blancs cheveux.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Il n’est pas sur la terre de puissance qui puisse être comparée à lui, qui a été fait pour ne craindre personne.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
Il voit tout ce qu’il y a d’élevé au-dessous de lui; c’est lui qui est le roi de tous les fils de l’orgueil.
