Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
“Can you draw out Leviathan with a fish hook, or press down his tongue with a cord?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Can you put a rope into his nose, or pierce his jaw through with a hook?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he make many petitions to you, or will he speak soft words to you?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with you, that you should take him for a servant forever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Will you play with him as with a bird? Or will you bind him for your girls?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Will traders barter for him? Will they part him among the merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Can you fill his skin with barbed irons, or his head with fish spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Lay your hand on him. Remember the battle, and do so no more.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Behold, the hope of him is in vain. Won’t one be cast down even at the sight of him?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so fierce that he dare stir him up. Who then is he who can stand before me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who has first given to me, that I should repay him? Everything under the heavens is mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
“I will not keep silence concerning his limbs, nor his mighty strength, nor his goodly frame.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who can strip off his outer garment? Who will come within his jaws?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who can open the doors of his face? Around his teeth is terror.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
Strong scales are his pride, shut up together with a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One is so near to another, that no air can come between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They are joined to one another. They stick together, so that they can’t be pulled apart.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
His sneezing flashes out light. His eyes are like the eyelids of the morning.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth go burning torches. Sparks of fire leap out.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils a smoke goes, as of a boiling pot over a fire of reeds.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindles coals. A flame goes out of his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
There is strength in his neck. Terror dances before him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh are joined together. They are firm on him. They can’t be moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is as firm as a stone, yes, firm as the lower millstone.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
When he raises himself up, the mighty are afraid. They retreat before his thrashing.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
If one attacks him with the sword, it can’t prevail; nor the spear, the dart, nor the pointed shaft.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He counts iron as straw, and bronze as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The arrow can’t make him flee. Sling stones are like chaff to him.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Clubs are counted as stubble. He laughs at the rushing of the javelin.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
His undersides are like sharp potsherds, leaving a trail in the mud like a threshing sledge.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He makes the deep to boil like a pot. He makes the sea like a pot of ointment.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
He makes a path shine after him. One would think the deep had white hair.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
On earth there is not his equal, that is made without fear.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He sees everything that is high. He is king over all the sons of pride.”
