Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Canst thou draw out leviathan with an hook? or his tongue with a cord which thou lettest down?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Canst thou put an hook into his nose? or bore his jaw through with a thorn?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he make many supplications to thee? will he speak soft words to thee?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with thee? wilt thou take him for a servant for ever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Wilt thou play with him as with a bird? or wilt thou bind him for thy maidens?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Shall the companions make a banquet of him? shall they part him among the merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Canst thou fill his skin with barbed irons? or his head with fish spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Lay thy hand upon him, remember the battle, do no more.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Behold, the hope of him is in vain: shall not one be cast down even at the sight of him?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so fierce that he dare rouse him: who then is able to stand before me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who hath given to me, that I should repay him? whatever is under the whole heaven is mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I will not conceal his parts, nor his power, nor his comely proportion.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who can uncover the face of his garment? or who can come to him with his double bridle?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who can open the doors of his face? Around his teeth there is terror.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
His scales are his pride, shut together as with a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One is so near to another, that no air can come between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They are joined one to another, they stick together, that they cannot be sundered.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
His sneezes flash light, and his eyes are like the eyelids of the morning.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth go burning lamps, and sparks of fire dart forth.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils goeth smoke, as out of a boiling pot or caldron.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindleth coals, and a flame goeth out of his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck remaineth strength, and sorrow is turned into joy before him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh are joined together: they are firm in themselves; they cannot be moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is as firm as a stone; yea, as hard as a piece of the lower millstone.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
When he raiseth himself, the mighty are afraid: by reason of the crashing they purify themselves.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
The sword of him that overtaketh him cannot hold: the spear, the dart, nor the javelin.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He esteemeth iron as straw, and brass as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The arrow cannot make him flee: slingstones are turned with him into stubble.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Darts are counted as stubble: he laugheth at the shaking of a spear.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Sharp stones are under him: he spreadeth sharp pointed things upon the mire.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He maketh the deep to boil like a pot: he maketh the sea like a pot of ointment.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
He maketh a path to shine after him; one would think the deep to be hoary.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Upon earth there is not his like, who is made without fear.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He beholdeth all high things: he is a king over all the children of pride.
