Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Can you draw out Leviathan with a fishhook? Or tie up his jaws with a cord?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Can you put a rope into his nose, or pierce his jaw through with a hook?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he make many pleas to you? Will he speak soft words to you?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with you, that you should take him for a servant forever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Will you play with him as you would with a bird? Will you tie him up for your servant girls?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Will the groups of fishermen bargain for him? Will they divide him up to trade among the merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Can you fill his hide with harpoons or his head with fishing spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Put your hand on him just once, and you will remember the battle and do it no more.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
See, the hope of anyone who does that is a lie; will not anyone be thrown down to the ground just by the sight of him?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so fierce that he dare stir Leviathan up; who, then, is he who can stand before me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who has first given anything to me in order that I should repay him? Whatever is under the whole sky is mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I will not keep silent concerning Leviathan's legs, nor about the matter of his strength, nor about his graceful form.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who can strip off his outer covering? Who can penetrate his double armor?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who can open the doors of his face— ringed with his teeth, which are a terror?
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
his back is made up of rows of shields, tight together as with a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One is so near to another that no air can come between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They are joined to each other; they stick together, so that they cannot be pulled apart.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
Light flashes out from his snorting; his eyes are like the eyelids of the morning dawn.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth go burning torches, sparks of fire leap out.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils goes smoke like a boiling pot on a fire that has been fanned to be very hot.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindles coals into flame; fires go out from his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck is strength, and terror dances in front of him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The folds of his flesh are joined together; they are firm on him; they cannot be moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is as hard as a stone— indeed, as hard as a lower millstone.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
When he raises himself up, even the gods become afraid; because of fear, they draw back.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
If a sword strikes him, it does nothing— and neither does a spear, an arrow, or any other pointed weapon.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He thinks of iron as if it were straw, and of bronze as if it were rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
An arrow cannot make him flee; to him sling stones become chaff.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Clubs are regarded as straw; he laughs at the whirring flight of a spear.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
His lower parts are like sharp pieces of broken pottery; he leaves a spreading trail in the mud as if he were a threshing sledge.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He makes the deep to foam up like a pot of boiling water; he makes the sea like a pot of ointment.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
He makes a shining wake behind him; one would think the deep had gray hair.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
On earth there is no equal to him, who has been made to live without fear.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He sees everything that is proud; he is king over all the sons of pride.”
