Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
“Do you draw leviathan with a hook? And do you let down his tongue with a rope?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Do you put a reed in his nose? And pierce his jaw with a thorn?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Does he multiply supplications to you? Does he speak tender things to you?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Does he make a covenant with you? Do you take him for a perpetual servant?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Do you play with him as a bird? And do you bind him for your girls?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
(Companions feast on him, They divide him among the merchants!)
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Do you fill his skin with barbed irons? And his head with fish-spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Place your hand on him, Remember the battle—do not add!
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Behold, the hope of him is found a liar, Also, is one not cast down at his appearance?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None so fierce that he awakes him, And who [is] he [who] stations himself before Me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who has brought before Me and I repay? Under the whole heavens it [is] Mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I do not keep silent concerning his parts, And the matter of might, And the grace of his arrangement.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who has uncovered the face of his clothing? Who enters within his double bridle?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who has opened the doors of his face? Around his teeth [are] terrible.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
A pride—strong ones of shields, Shut up—a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
They draw near to one another, And air does not enter between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They adhere to one another, They stick together and are not separated.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
His sneezings cause light to shine, And his eyes [are] as the eyelids of the dawn.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Flames go out of his mouth, sparks of fire escape.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Smoke goes forth out of his nostrils, As a blown pot and reeds.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath sets coals on fire, And a flame goes forth from his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
Strength lodges in his neck, And grief exults before him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh have adhered—Firm on him—it is not moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart [is] firm as a stone, Indeed, firm as the lower piece.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
The mighty are afraid at his rising, From his breakings they keep themselves free.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
The sword of his overtaker does not stand, Spear, dart, and breastplate.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He reckons iron as straw, bronze as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The son of the bow does not cause him to flee, Stones of the sling are turned into stubble by him.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Darts have been reckoned as stubble, And he laughs at the shaking of a javelin.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Sharp points of clay [are] under him, He spreads gold on the mire.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He causes the deep to boil as a pot, He makes the sea as a pot of ointment.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
He causes a path to shine after him, One thinks the deep to be hoary.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
There is not on the earth his like, That is made without terror.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He sees every high thing, He [is] king over all sons of pride.”
