Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Canst thou draw out the crocodile with a fishhook? or cause his tongue to sink into the batted rope?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Canst thou put a reed through his nose? or bore his jaw through with a thorn?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he address many supplications unto thee? or will he speak submissively unto thee?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with thee? that thou couldst take him as a servant for ever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Canst thou play with him as with a bird? and tie him up for thy maidens?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Can companions waylay him? can they divide him among merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Canst thou fill his skin with barbed irons? and [pierce] with a fish-spear his head?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Lay thy hand upon him; think of the battle: thou wilt never do it again.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Behold, his expectation was deceived: even at his mere sight is he cast down.
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so daring that he would stir him up: and who is there that will stand up before me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who hath shown me favor, that I should repay him! whatsoever is under the whole heaven is mine.—
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I will not conceal [the account of] his limbs, nor the relation of his might, nor the grace of his proportion.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who hath ever laid open the front of his garment? or who can penetrate into his double row of teeth?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who hath opened the doors of his face? all round about his teeth abideth terror.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
What pride is there in [his] strong shields; he is locked up as with a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One is joined to another; and no breath can come between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They are fitted closely one to another: they are interlocked, that they cannot be severed.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
From his sneezing there beameth forth a light, and his eyes are like the eyelids of the morning-dawn.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth issue burning torches, sparks of fire escape [therefrom].
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils cometh forth smoke, as out of a seething pot or caldron.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindleth coals, and a flame cometh out of his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck abideth strength, and before him danceth terror joyfully.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh are fitted closely together: they are as molten metal on him, immovable.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is firm like a stone: yea, as firm as the nether millstone.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
At his lifting himself up the mighty are terrified: the waves also are lessened.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
If one overtake him with the sword, it cannot hold; nor the spear, the dart, and armor.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He esteemeth iron as straw, [and] brass as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The child of the bow cannot make him flee: into stubble are slingstones changed unto him.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Clubs are esteemed as stubble, and he laugheth at the whirring of the lance.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Beneath him are sharp-pointed potsherds, he spreadeth out, [as it were, a] threshing-roller upon the mire.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He causeth the deep to boil like a pot: he rendereth the sea like an apothecary's mixture.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
Behind him he causeth his pathway to shine, [so that] men esteem the deep to be hoary.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
There is none upon earth that ruleth over him, who is made to be without dread.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He looketh upon all that is high: he is the king over all the ravenous beasts.
