Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Can you draw out leviathan with an hook? or his tongue with a cord which you let down?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Can you put an hook into his nose? or bore his jaw through with a thorn?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he make many supplications to you? will he speak soft words to you?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with you? will you take him for a servant for ever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Will you play with him as with a bird? or will you bind him for your maidens?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Shall the companions make a banquet of him? shall they part him among the merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Can you fill his skin with barbed irons? or his head with fish spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Lay your hand on him, remember the battle, do no more.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Behold, the hope of him is in vain: shall not one be cast down even at the sight of him?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so fierce that dare stir him up: who then is able to stand before me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who has prevented me, that I should repay him? whatever is under the whole heaven is mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I will not conceal his parts, nor his power, nor his comely proportion.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who can discover the face of his garment? or who can come to him with his double bridle?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who can open the doors of his face? his teeth are terrible round about.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
His scales are his pride, shut up together as with a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One is so near to another, that no air can come between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They are joined one to another, they stick together, that they cannot be sundered.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
By his neesings a light does shine, and his eyes are like the eyelids of the morning.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth go burning lamps, and sparks of fire leap out.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils goes smoke, as out of a seething pot or caldron.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindles coals, and a flame goes out of his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck remains strength, and sorrow is turned into joy before him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh are joined together: they are firm in themselves; they cannot be moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is as firm as a stone; yes, as hard as a piece of the nether millstone.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
When he raises up himself, the mighty are afraid: by reason of breakings they purify themselves.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
The sword of him that lays at him cannot hold: the spear, the dart, nor the habergeon.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He esteems iron as straw, and brass as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The arrow cannot make him flee: sling stones are turned with him into stubble.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Darts are counted as stubble: he laughs at the shaking of a spear.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Sharp stones are under him: he spreads sharp pointed things on the mire.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He makes the deep to boil like a pot: he makes the sea like a pot of ointment.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
He makes a path to shine after him; one would think the deep to be hoary.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
On earth there is not his like, who is made without fear.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He beholds all high things: he is a king over all the children of pride.
