< Jób 41 >

1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Canst thou draw out leviathan with a fish-hook? or press down his tongue with a cord?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Canst thou put a ring into his nose? or bore his jaw through with a hook?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he make many supplications unto thee? or will he speak soft words unto thee?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with thee, that thou shouldest take him for a servant for ever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Wilt thou play with him as with a bird? Or wilt thou bind him for thy maidens?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Will the bands of fishermen make a banquet of him? Will they part him among the merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Canst thou fill his skin with barbed irons? or his head with fish-spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Lay thy hand upon him; think upon the battle, thou wilt do so no more.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Behold, the hope of him is in vain; shall not one be cast down even at the sight of him?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so fierce that dare stir him up; who then is able to stand before Me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who hath given Me anything beforehand, that I should repay him? Whatsoever is under the whole heaven is Mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
Would I keep silence concerning his boastings, or his proud talk, or his fair array of words?
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who can uncover the face of his garment? Who shall come within his double bridle?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who can open the doors of his face? Round about his teeth is terror.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
His scales are his pride, shut up together as with a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One is so near to another, that no air can come between them.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They are joined one to another; they stick together, that they cannot be sundered.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
His sneezings flash forth light, and his eyes are like the eyelids of the morning.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth go burning torches, and sparks of fire leap forth.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils goeth smoke, as out of a seething pot and burning rushes.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindleth coals, and a flame goeth out of his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck abideth strength, and dismay danceth before him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh are joined together; they are firm upon him; they cannot be moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is as firm as a stone; yea, firm as the nether millstone.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
When he raiseth himself up, the mighty are afraid; by reason of despair they are beside themselves.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
If one lay at him with the sword, it will not hold; nor the spear, the dart, nor the pointed shaft.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He esteemeth iron as straw, and brass as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The arrow cannot make him flee; slingstones are turned with him into stubble.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Clubs are accounted as stubble; he laugheth at the rattling of the javelin.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Sharpest potsherds are under him; he spreadeth a threshing-sledge upon the mire.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He maketh the deep to boil like a pot; he maketh the sea like a seething mixture.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
He maketh a path to shine after him; one would think the deep to be hoary.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Upon earth there is not his like, who is made to be fearless.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He looketh at all high things; he is king over all the proud beasts.

< Jób 41 >