Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Wilt thou draw out the leviathan with the hook, and press down his tongue with a cord?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
Wilt thou put a rush-rope into his nose, and pierce his jaw with a spike?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Will he make many supplications unto thee? or will he speak softly unto thee?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Will he make a covenant with thee? wilt thou take him as a bondman for ever?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Wilt thou play with him as with a bird, and wilt thou bind him for thy maidens?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Shall partners make traffic of him, will they divide him among merchants?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Wilt thou fill his skin with darts, and his head with fish-spears?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Lay thy hand upon him; remember the battle, — do no more!
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Lo, hope as to him is belied: is not one cast down even at the sight of him?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
None is so bold as to stir him up; and who is he that will stand before me?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Who hath first given to me, that I should repay [him]? [Whatsoever is] under the whole heaven is mine.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
I will not be silent as to his parts, the story of his power, and the beauty of his structure.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Who can uncover the surface of his garment? who can come within his double jaws?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Who can open the doors of his face? Round about his teeth is terror.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
The rows of his shields are a pride, shut up together [as with] a close seal.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
One is so near to another that no air can come between them;
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
They are joined each to its fellow; they stick together, and cannot be sundered.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
His sneezings flash light, and his eyes are like the eyelids of the morning.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Out of his mouth go forth flames; sparks of fire leap out:
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Out of his nostrils goeth smoke, as out of a boiling pot and cauldron.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
His breath kindleth coals, and a flame goeth out of his mouth.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
In his neck lodgeth strength, and terror danceth before him.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
The flakes of his flesh are joined together: they are fused upon him, they cannot be moved.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
His heart is firm as a stone, yea, firm as the nether [millstone].
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
When he raiseth himself up, the mighty are afraid: they are beside themselves with consternation.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
If any reach him with a sword, it cannot hold; neither spear, nor dart, nor harpoon.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
He esteemeth iron as straw, bronze as rotten wood.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
The arrow will not make him flee; slingstones are turned with him into stubble.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Clubs are counted as stubble; he laugheth at the shaking of a javelin.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
His under parts are sharp potsherds: he spreadeth a threshing-sledge upon the mire.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
He maketh the deep to boil like a pot; he maketh the sea like a pot of ointment;
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
He maketh the path to shine after him: one would think the deep to be hoary.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Upon earth there is not his like, who is made without fear.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
He beholdeth all high things; he is king over all the proud beasts.
