Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Leviathan te vaih neh na doek tih rhui neh a lai na yueh pah thai a?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
A hnarhong ah canghlong na hen thai tih mutlo hling neh a kam na toeh a?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Nang ham tah huithuinah loh puh vetih nang taengah a mongkawt la cal mai aya?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Nang taengah paipi a saii vetih anih te kumhal kah sal la na loh aya?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Anih te vaa bangla na luem puei vetih anih te na hula hamla na khih pa aya?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Anih ham te thimpom rhoek tael uh thae vetih Kanaan laklo ah a paekboe uh aya?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
A vin dongah palaphae neh, a lu dongah nga khohcung neh na bae sak thai a?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Anih soah na kut tloeng lamtah poek laeh. Caemtloeknah khaw na koei voel mahpawh.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
A ngaiuepnah khaw a laithae ni te. A mueimae mah a hut tang aya?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
Anih a haeng ham khaw a muen aih bal moenih. Te dongah ka mikhmuh ah aka pai thai te unim?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Kai n'doe bangla unim ka thuung eh? Vaan hmui kah boeih te kamah kah ni.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
Amah ham bueng pawt tih a olsai neh thayung thamal ol khaw, a phu dongkah a sakthen khaw ka phah ni.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
A pueinak te a hmai la ulong poelyoe pah. Kamrhui rhaepnit neh anih te ulong a paan?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
A maelhmai kah thohkhaih te ulong a ong eh? A no khaw mueirhih la pin om.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
A lip photling a hoemnah khaw kutbuen neh a caek la a khaih.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
Khat te khat taengla tawn uh tih a laklo ah yilh khaw hue pawh.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
Hlang he a manuca taengah balak tih a tuuk uh daengah ni a pam uh pawh.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
A ikthi loh vangnah a thangthen tih a mik khaw mincang khosaeng banghui ni.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
A ka lamkah hmaithoi thoeng tih hmai hli coe.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
A hnarhong lamkah hmaikhu khaw voh neh canghlong a yawn bangla thoeng.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
A hinglu loh hmai-alh a tak sak tih a ka lamloh hmaihluei thoeng.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
A rhawn ah a sarhi naeh tih a mikhmuh ah rhihnah loh malawk.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
A saa laep te a pum dongah malh kap tih khok pawh.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
A lungbuei te lungto bangla ning tih a dangkah phaklung bangla ning.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
A boeimang vaengah tah tholh pocinah khui lamloh Pathen taengah bakuep uh.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
Anih aka kae cunghang neh caai khaw, lungsong neh caempho khaw a thoh moenih.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
Thi te cangkong bangla, rhohum khaw keet thing bangla a poek.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
Liva capa loh anih a yong sak moenih. Payai lungto pataeng anih taengah tah divawt la poeh.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Caemboh te divawt bangla a poek tih soe kah hinghuennah te a nueih thil.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
A hmui ah paikaek paihat la om dae tangnong soah sui a hnil.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
A laedil te am bangla a tlawk sak tih tuitunli te anhoi bangla a khueh.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
A hnukah a hawn a phi sak tih tuidung khaw sampok bangla a poek.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Paepnah om kolla a saii dongah laipi dongah anih aka tluk a om moenih.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
Aka sang boeih te a hmuh. Amah tah hlang oek koca boeih sokah manghai ni,” a ti nah.
