Jób 41
1 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
Leviathan to cakoih hoi na tathok thai tih maw? To tih ai boeh loe anih ih palai to qui hoiah na pathlet pae thai tih maw?
2 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
A hnah to na daw pae moe, anih ih akam huh to cakoih hoiah na taqawt pae thai tih maw?
3 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
Anih mah tahmenhaih na hni ueloe, nang khaeah lok kanaem to thui tih maw?
4 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
Anih loe hing thung na tamna ah oh hanah, nang khaeah lokmaihaih sah tih maw?
5 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
Anih to tavaa hoi amhai baktiah nam hai haih han maw? To tih ai boeh loe nangmah ih nongpatanawk hanah anih to qui hoiah na pathlet pae han maw?
6 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
Nam puinawk mah anih han buhraenghaih sah pae tih maw? Anih to hmuen zaw kaminawk khaeah athum o sak tih maw?
7 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
Sum kamsum hoiah anih ih ahin to na thunh thai tih maw? To tih ai boeh loe a lu to tanga thunhaih tayae hoiah na thunh thai tih maw?
8 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
Anih nuiah ban to mah koeng ah, anih tuk hanah poek hmah.
9 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
Khenah, anih pazawk han poekhaih loe azom pui ni; anih hnu kami loe amthaek bup mak ai maw?
10 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
Anih to mi mah doeh pahrue thai mak ai; to tiah om nahaeloe mi maw ka hmaa ah angdoe thai tih?
11 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
Ka sak pathok let hanah mi mah maw na pakaa thai tih? Van tlim ih hmuennawk boih loe kai ih ni.
12 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
Leviathan ih khokbannawk, a thacakhaih hoi kahoih takpumnawk thui ai ah ka om thai mak ai.
13 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
Mi mah maw anih ih ahin to khok pae thai tih? Mi mah maw anih ih akam huh to cakoih hoi tathok hanah a taengah caeh thai tih?
14 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Mi mah maw anih ih mikhmai thok to paong pae thai tih? Anih ih haanawk loe zit thoh.
15 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
Kacak ah catui daeng baktih toengah, kangbok a nui ih ahin loe anih amoekhaih ah oh.
16 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
Takhi akun thaih han ai ah, ahin maeto hoi maeto angbet.
17 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
Ahin maeto hoi maeto angbet moe, kacakah angbet caeng pongah khram thai ai.
18 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
Anih pasih naah hmai ampha, a mik loe akhawn bangah pakhrip ih mik baktiah oh.
19 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
Anih ih pakha thung hoiah hmai aengh hoi hmai kangqong to tacawt.
20 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Tui tangdawh thlukbuk laom thung hoi tacawt hmaikhue baktih toengah, a hnakhaw thung hoiah hmaikhue to tacawt.
21 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
Anih anghahhaih takhi mah hmaisaae to amngaehsak moe, anih ih pakha thung hoiah kangqong hmai to tacawt.
22 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
Anih ih tahnong ah thacakhaih to oh, anih hmaa ah loe palungsethaih to anghoehaih ah oh.
23 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
Anih ih ngan thaquinawk loe nawnto amraep o, angthui thai ai, cakrap.
24 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
Anih ih palung loe thlung baktiah amtak; ue, cang kaehhaih thlung baktiah amtak.
25 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
Anih angthawk tahang naah, thacak kaminawk loe zithaih hoiah oh o; anih tamai boh naah om o thai ai.
26 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
Anih loe sumsen mah caa ai; tayae, palaa hoi ahnuk ahma kamsum tayae mah doeh caa ai.
27 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
Anih loe sum to caphaeh baktiah poek moe, sumkamling doeh kahmawn thing baktiah a poek.
28 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
Palaa mah anih to cawnsak thai mak ai; lawkthluem doeh tavai baktiah ni a poek.
29 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
Anih han loe thingboeng doeh cangkung baktiah ni oh; tayae hoi takhawh han pahuem naah anih mah pahnuithuih.
30 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Anih ih zok loe kanoe laom koi baktiah oh; tangnong nui ih sum kanoe haa caehhaih ahmuen baktiah oh.
31 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
Anih mah kathuk tuipui to laom thung ih tangdawh tui baktiah haeh moe, tuipui to laom nokhaih moithawk baktiah a sak.
32 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
A caeh taak ih loklam loe ampha pongah, tuipui loe sam kanglung baktiah oh.
33 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Anih baktiah zithaih tawn ai ah sak ih hmuen maeto doeh long nuiah om ai.
34 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
Anih loe kasang hmuennawk to khet; anih loe amoekhaih hmuennawk boih ih siangpahrang ah oh, tiah a naa.
