Jób 40
1 A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
Pea naʻe folofola pe ʻa Sihova kia Siope, ʻo pehē,
2 Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
“Ko ia ʻoku ne fakakikihi ki he Māfimafi te ne akonaki ia? Ko ia ʻoku ne valokiʻi ʻae ʻOtua, tuku ke ne talia ia.”
3 Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
Pea naʻe toki tali ʻe Siope kia Sihova, ʻo ne pehē,
4 Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
“Vakai kuo u kovi; ko e hā te u tali ʻaki koe? Te u ʻai hoku nima ki hoku ngutu.
5 Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
Kuo u lea ʻo tuʻo taha ka ʻe ʻikai te u toe lea: ʻio, kuo tuʻo ua ka ʻe ʻikai te u toe lea atu.”
6 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
Pea naʻe toki folofola ʻa Sihova kia Siope mei he ʻahiohio, ʻo pehē,
7 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
“Ko eni, ke ke nonoʻo ho noʻotangavala ʻo taau mo e tangata: pea te u ʻeke kiate koe, pea ke fakahā mai kiate au.
8 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
Te ke fakataʻeʻaongaʻi ʻa ʻeku fakamaau foki? Te ke fakahalaia au, koeʻuhi ke ke māʻoniʻoni koe?
9 Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
Kuo ke maʻu ʻae nima ʻo hangē ko e ʻOtua? Pe ʻoku ke faʻa mana koe ʻaki ʻae leʻo ʻo hangē ko ia?
10 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
“Ko eni, ke ke teuʻi koe ʻaki ʻae māfimafi mo e ngeia; mo ke kofuʻaki koe ʻae nāunau mo e toulekeleka.
11 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
Tufaki ke mamaʻo ʻae tuputāmaki ʻo ho houhau: pea vakai kiate kinautolu taki taha kotoa pē ʻoku laukau, ʻo fakavaivai ia.
12 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
Vakai kiate ia kotoa pē ʻoku fielahi, pea ʻohifo ia ki lalo; pea molomoloki hifo ʻae kau angahala ʻi honau potu.
13 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
Fakafufū ʻakinautolu fakataha ʻi he efu; pea nonoʻo honau mata ʻi he lilo.
14 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
Pea te u toki fakamoʻoni kiate koe, ʻe faʻa fakamoʻui koe ʻe ho nima toʻomataʻu ʻoʻou.
15 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
“Ko eni, ke ke vakai ki he Piʻimote, ʻaia kuo u ngaohi mo koe; ʻoku ne kai mohuku ʻo hangē ko e fanga pulu:
16 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
Vakai, ʻoku ʻi hono fasiʻatuʻa ʻa hono mālohi, mo ʻene mafai ʻoku ʻi he pito ʻo hono kete.
17 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
ʻOku ne ueʻi hono iku ʻo hangē ko e sita: ko e uoua ʻo hono tenga ʻoku fefihitaki fakataha.
18 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
Ko hono ngaahi hui ʻoku tatau mo e ngaahi konga palasa mālohi; ʻoku tatau hono ngaahi hui mo e ngaahi vaʻa ʻaione.
19 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
Ko e lahi ia ʻoe ngaahi ngāue ʻae ʻOtua: ko ia naʻa ne ngaohi ia ʻoku ne faʻa fai ke fakaofi ʻene heletā kiate ia.
20 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
Ko e moʻoni, ʻoku tupu hake ʻi he ngaahi moʻunga ʻae meʻakai maʻana, ʻaia ʻoku fakavā ai ʻae ngaahi manu kotoa pē ʻoe ngoue.
21 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
ʻOku tokoto ia ʻi he lolo ʻakau malumalu, ʻi he lilolilo ʻoe kaho, mo e ngaahi ano.
22 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
Ko e ngaahi ʻakau malumalu ʻoku ʻufiʻufi ia ʻaki honau ata; ʻoku tuʻu takatakai ʻiate ia ʻae ngaahi uilou ʻoe vaitafe.
23 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
Vakai, ʻoku ne inu ʻae vaitafe ʻo maha, pea ʻikai toʻotoʻo: ʻoku tui ia te ne faʻa mimisi hake ʻa Sioatani ki hono ngutu.
24 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
ʻOku ne maʻu ia ʻaki hono mata: ʻoku ne tuiʻi ʻae ngaahi tauhele ʻaki hono iku.
