< Jób 40 >
1 A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
Og Herren blev ved å svare Job og sa:
2 Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
Vil du som klandrer den Allmektige, vil du trette med ham? Du som laster Gud, må svare på dette!
3 Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
Da svarte Job Herren og sa:
4 Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
Nei, jeg er for ringe; hvad skulde jeg svare dig? Jeg legger min hånd på min munn.
5 Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
En gang har jeg talt, men jeg tar ikke mere til orde - ja to ganger, men jeg gjør det ikke mere.
6 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
Og Herren svarte Job ut av stormen og sa:
7 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Omgjord dine lender som en mann! Jeg vil spørre dig, og du skal lære mig.
8 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
Vil du endog gjøre min rettferdighet til intet? Vil du dømme mig skyldig, så du får rett?
9 Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
Har du slik en arm som Gud, og kan du tordne med en røst som hans?
10 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
Pryd dig med majestet og høihet og klæ dig i glans og herlighet!
11 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
La din vrede strømme frem og se på alle overmodige og ydmyk dem!
12 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
Se på alle overmodige og bøi dem og tred de ugudelige ned der de står!
13 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
Skjul dem alle i støvet, bind deres ansikter fast i mørket!
14 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
Da skal også jeg prise dig, fordi din høire hånd kan hjelpe dig.
15 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
Se på Behemot, som jeg har skapt like så vel som dig; den eter gress som en okse.
16 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
Se hvad kraft den har i sine lender, og hvad styrke den har i sine bukmuskler!
17 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
Den strekker sin hale som en seder; senene i dens lår er sammenslynget.
18 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
Dens ben er som kobberrør, dens knokler som jernstenger.
19 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
Den er den ypperste av Guds skapninger; av sin skaper fikk den sitt sverd.
20 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
Fjellene bærer fôr for den, og alle ville dyr leker der.
21 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
Under lotusbusker hviler den, i ly av rør og siv.
22 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
Lotusbusker gir den tak og skygge, piletrærne ved bekken omgir den.
23 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
Selv om strømmen går stri blir den ikke redd; den er trygg om så en Jordan fosser frem mot dens gap.
24 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
Kan nogen fange den så den ser det? Kan nogen dra en snare gjennem dens nese?