Jób 40
1 A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
Et le Seigneur Dieu, continuant à parler à Job dit:
2 Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
Est-ce qu'il décline la justice du Tout-Puissant? Celui qui a adressé des reproches au Seigneur doit lui répondre.
3 Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
Et Job, reprenant, dit au Seigneur:
4 Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
Pourquoi m'obstinerais-je à contester? Je me tiens pour averti; j'ai osé blâmer le Seigneur, et j'ai ouï de telles paroles, moi qui ne suis rien! Que pourrais-je répliquer? Je n'ai plus qu'à me mettre la main sur la bouche.
5 Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
J'ai parlé une fois; je me garderai bien de parler encore.
6 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
Et le Seigneur, continuant, dit à Job, à travers la nuée:
7 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Nullement, mais ceins-toi les reins comme un homme; je vais te questionner, tu me répondras.
8 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
Ne refuse pas mon jugement: crois-tu que j'aie conversé avec toi, sinon pour que tu apparaisses juste?
9 Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
Ton bras est-il le bras du Seigneur? ta voix est-elle comme son tonnerre?
10 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
Revêts-toi de grandeur et de puissance; orne-toi d'honneur et de gloire.
11 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
Envoie des anges dans ta colère, humilie tout orgueilleux.
12 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
Eteins les vaines splendeurs, fais tomber soudain l'impie en pourriture.
13 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
Cache les pécheurs ensemble sous la terre; couvre leurs fronts de honte.
14 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
Je confesserai alors que ta main peut sauver.
15 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
Mais vois auprès de toi les bêtes fauves; elles se repaissent d'herbe comme les bœufs.
16 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
La vigueur de la bête est dans ses reins; sa force dans ses entrailles.
17 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
Elle dresse sa queue comme un cyprès; ses nerfs sont liés entre eux.
18 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
Ses côtes sont des côtes d'airain; son échine est de fer fondu.
19 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
Elle est le commencement de l'œuvre du Seigneur, créée pour être raillée par les anges.
20 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
Lorsqu'elle a gravi sur les cimes des monts, elle a réjoui les quadrupèdes dans le Tartare.
21 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
Elle se couche sous toute sorte d'arbre; auprès du papyrus, de l'herbe ou du roseau.
22 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
L'ombre des grands rameaux la couvre, ou les jeunes tiges des champs.
23 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
Vienne le flux de la mer, elle ne le sentira pas; elle ne craint rien; le Jourdain même se briserait sur sa gueule.
24 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
D'un coup d'œil elle réprimera son choc; pris au piège, il frémira jusqu'en ses narines.
