< Jób 4 >
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Na Temanni Elifas buaa Hiob se,
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
“Sɛ obi pɛ sɛ ɔne wo kasa a, worennya ntoboase ana? Hena na wobetumi aka nʼano ato mu?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Dwene sɛnea wakyerɛkyerɛ nnipa bebree, sɛnea woahyɛ nsa a emu ayɛ mmerɛw no den.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Wo nsɛm ahyɛ wɔn a wɔahintiw no den; woahyɛ nkotodwe a ayɛ mmerɛw mu den.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
Na afei a ɔhaw aba no, wʼaba mu abu; adwira wo, na wo werɛ ahow.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
So ɛnsɛ sɛ wo nyamesuro yɛ wʼahotoso na wʼakwan a ɛho nni asɛm no yɛ wʼanidaso ana?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
“Dwene ho: Wɔasɛe obi a ne ho nni asɛm pɛn ana? Ɛhefa na wɔsɛee obi a ɔyɛ pɛ?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Sɛnea mahu no, wɔn a wofuntum bɔne ne wɔn a wodua ɔhaw no twa so aba.
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
Onyankopɔn home ano, wɔsɛe; nʼabufuw turuw a wɔyera.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Gyata betumi abobɔ mu na wɔaworo so, nanso wɔabubu gyata akɛse no se.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Gyata annya hanam a owu, na gyatabere mma no bɔ hwete.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
“Wɔbɛkaa kokoamsɛm bi kyerɛɛ me na mʼaso tee no sɛ asomsɛm.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Wɔ anadwo daeso basabasa mu, bere a nnipa adeda nnahɔɔ no,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
ehu ne nketenkete kyeree me ɛmaa me nnompe nyinaa wosowee.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Honhom bi twaa mʼani so, na me ho nwi sɔre gyinae.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Egyinae, nanso, manhu nʼabɔsu. Biribi begyinaa mʼanim, na metee nne bɔkɔɔ bi a ɛrebisa se,
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
‘Onipa desani betumi ateɛ asen Onyankopɔn? Na mpo ɔhoɔdenfo betumi ayɛ kronkron asen ne Yɛfo ana?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
Sɛ Onyankopɔn ntumi mfa ne ho nto nʼankasa asomfo so, sɛ ɔka nʼabɔfo mfomso kyerɛ wɔn a,
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
na nkantom wɔn a wɔtete dɔte afi mu, wɔn a wɔn fapem sisi mfutuma mu na wɔdwerɛw wɔn ntɛm so sen abubummaba!
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
Efi anɔpahema kosi anwummere wobubu wɔn mu nketenkete; na wɔyera korakora a obiara nhu wɔn bio.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
So wommiamia wɔn ntamadan ahama mu, a ɛno nti wowuwu a wonni nyansa ana?’