Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Ipapo Erifazi muTemani akapindura achiti:
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
“Kana mumwe munhu akava neshoko newe, iwe uchashayiwa mwoyo murefu here? Asi ndiani angarega kutaura?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Funga kuti wakadzidzisa vazhinji sei, uye kuti wakasimbisa sei maoko asina simba.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Mashoko ako akatsigira vaya vakagumburwa; wakasimbisa mabvi akaneta.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
Asi zvino nhamo yasvika kwauri, uye iwe waora mwoyo; inokurova, iwe ndokuvhunduka.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Ko, kutya kwako Mwari hakuzi chivimbo chako, uye nzira dzako dzakarurama tariro yako here?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
“Rangarira iye zvino: Ndianiko, asina mhaka, akamboparadzwa? Ndokupiko kwakatongoparadzwa vakarurama?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Sezvandakaona, vaya vanodyara zvakaipa navaya vanokusha nhamo ndizvo zvavanokohwa.
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
Vanoparadzwa nokufema kwaMwari; vanoparara nokuputika kwehasha dzake.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Shumba dzingaomba nokunguruma, nyamba meno eshumba huru akaguduka.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Shumba inoparara nokuda kwokushaya nyama, uye vana veshumbakadzi vanopararira.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
“Shoko rakauyiswa kwandiri muchivande, nzeve dzangu dzakanzwa zevezeve raro.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Pakati pokurota hope dzinovhundutsa usiku, hope huru padzinenge dzabata vanhu,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
kutya nokudedera zvakandibata zvikaita kuti mapfupa angu ose abvunde.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Mumwe mweya wakapfuura pamberi pechiso changu, uye bvudzi romusoro wangu rikamira.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Wakamira, asi ndakatadza kuziva kuti chaiva chii. Chinhu chakamira pamberi pameso angu, uye ndakanzwa inzwi rakanyarara richiti:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
‘Ko, munhu anofa, angava akarurama kupfuura Mwari here? Ko, munhu angagona kuchena kukunda Muiti wake here?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
Kana Mwari akasavimba navaranda vake, kana akakanganisa kutonga vatumwa vake,
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
zvikuru sei kuna avo vanogara mudzimba dzevhu, nheyo dzavo dziri muguruva, dzinopwanyiwa nyore kupfuura chipfukuto!
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
Dzinoputsanyiwa pakati pamambakwedza namadekwana; dzinoparara dzisingazoonekwi nokusingaperi.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Ko, mabote etende ravo haana kubviswa here kuti vagofa vasina uchenjeri?’
