Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Eliifaaz namichi Teemaan sun akkana jedhee deebise:
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
“Yoo namni tokko sitti dubbachuu yaale, ati ni komattaa? Garuu eenyutu dubbachuu dhiisa?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Ati akka nama baayʼee barsiifte, akka harka dadhabaa illee jajjabeessite yaadadhu.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Dubbiin kee warra gatantaran gargaaree dhaabeera; atis jilba laafe jabeessiteerta.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
Amma garuu rakkinni sirra gaʼe; atis abdii kutatteerta; rakkinni si miidheera; atis rifatteerta;
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Waaqa sodaachuun kee irkoo kee, qajeelinni karaa keetiis abdii kee mitii?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
“Ammas yaadadhu; namni qulqulluun takkumaa badee beekaa? Qajeelonni eessatti badanii beeku?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Akka ani hubadhetti warri waan hamaa qotatan, kanneen waan hamaa facaasanis isuma haammatu.
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
Isaanis hafuura Waaqni isaanitti baafatuun badu; hafuuraa dheekkamsa isaaniitiinis ni barbadeeffamu.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Leenci ni aada; ni gururiʼas; ilkaan leenca saafelaa garuu ni caccaba.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Leenci jabaan waan adamsu dhabee ni duʼa; ilmaan leenca dhaltuus ni bittinnaaʼu.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
“Dubbiin tokko icciitiidhaan naa fidame; gurri koos asaasa isaa dhagaʼe.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Abjuu halkanii sodaachisaa keessa, yommuu hirribni cimaan nama qabatutti,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
sodaa fi hollachuun na qabatee lafee koo hunda raase.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Hafuurri luffi jedhee fuula koo dura darbe; rifeensi dhagna koos kaʼee dhaabate.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Innis ni dhaabate; ani garuu inni maal akka taʼe hubachuu hin dandeenye. Fakkiin tokko ija koo dura dhaabate; anis sagalee tasgabbii kan akkana jedhu tokkon dhagaʼe:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
‘Namni duʼa hin oolle, Waaqa caalaa qajeelaa taʼuu dandaʼaa? Namni Uumaa isaa caalaa qulqulluu taʼuu dandaʼaa?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
Waaqni tajaajiltoota isaa hin amanatu; ergamoota isaas balleessaa isaaniitiin ni gaafata;
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
yoos warri manneen suphee keessa jiraatan, warri hundeen isaanii biyyoo taʼe, warri bilii caalaa burkutaaʼan immoo akkam haa taʼan ree?
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
Isaan ganamaa fi galgala gidduutti burkutaaʼu; tasumas bara baraan ni badu.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Akka isaan ogummaa malee duʼaniif funyoon dunkaana isaanii hin luqqifamnee?’
