< Jób 4 >
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
데만 사람 엘리바스가 대답하여 가로되
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
누가 네게 말하면 네가 염증이 나겠느냐 날지라도 누가 참고 말 하지 아니하겠느냐
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
전에 네가 여러 사람을 교훈하였고 손이 늘어진 자면 강하게 하였고
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
넘어져 가는 자를 말로 붙들어 주었고 무릎이 약한 자를 강하게 하였거늘
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
이제 이 일이 네게 임하매 네가 답답하여 하고 이 일이 네게 당하매 네가 놀라는구나
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
네 의뢰가 경외함에 있지 아니하냐 네 소망이 네 행위를 완전히 함에 있지 아니하냐
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
생각하여 보라 죄없이 망한 자가 누구인가 정직한 자의 끊어짐이 어디 있는가
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
내가 보건대 악을 밭갈고 독을 뿌리는 자는 그대로 거두나니
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
다 하나님의 입기운에 멸망하고 그 콧김에 사라지느니라
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
사자의 우는 소리와 사나운 사자의 목소리가 그치고 젊은 사자의 이가 부러지며
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
늙은 사자는 움킨 것이 없어 죽고 암사자의 새끼는 흩어지느니라
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
무슨 말씀이 내게 가만히 임하고 그 가는 소리가 내 귀에 들렸었나니
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
곧 사람이 깊이 잠들 때쯤 하여서니라 내가 그 밤의 이상으로 하여 생각이 번거로울 때에
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
두려움과 떨림이 내게 이르러서 모든 골절이 흔들렸었느니라
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
그 때에 영이 내 앞으로 지나매 내 몸에 털이 주뼛하였었느니라
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
그 영이 서는데 그 형상을 분변치는 못하여도 오직 한 형상이 내 눈앞에 있었느니라 그 때 내가 종용한 중에 목소리를 들으니 이르기를
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
인생이 어찌 하나님보다 의롭겠느냐 사람이 어찌 그 창조하신 이보다 성결하겠느냐
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
하나님은 그 종이라도 오히려 믿지 아니하시며 그 사자라도 미련하다 하시나니
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
하물며 흙 집에 살며 티끌로 터를 삼고 하루살이에게라도 눌려 죽을 자이겠느냐
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
조석 사이에 멸한바 되며 영원히 망하되 생각하는 자가 없으리라
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
장막 줄을 그들에게서 뽑지 아니하겠느냐 그들이 죽나니 지혜가 없느니라