< Jób 4 >

1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
時にテマン人エリパズ答へて曰く
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
人もし汝にむかひて言詞を出さば汝これを厭ふや 然ながら誰か言で忍ぶことを得んや
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
さきに汝は衆多の人を誨へ諭せり 手の埀たる者をばこれを強くし
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
つまづく者をば言をもて扶けおこし 膝の弱りたる者を強くせり
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
然るに今この事汝に臨めば汝悶え この事なんぢに加はれば汝おぢまどふ
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
汝は神を畏こめり 是なんぢの依頼む所ならずや 汝はその道を全うせり 是なんぢの望ならずや
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
請ふ想ひ見よ 誰か罪なくして亡びし者あらん 義者の絶れし事いづくに在や
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
我の觀る所によれば不義を耕へし惡を播く者はその穫る所も亦 是のごとし
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
みな神の氣吹によりて滅びその鼻の息によりて消うす
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
獅子の吼 猛き獅子の聲ともに息み 少き獅子の牙折れ
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
大獅子獲物なくして亡び小獅子散失す
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
前に言の密に我に臨めるありて我その細聲を耳に聞得たり
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
即ち人の熟睡する頃我夜の異象によりて想ひ煩ひをりける時
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
身に恐懼をもよほして戰慄き 骨節ことごとく振ふ
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
時に靈ありて我面の前を過ければ我は身の毛よだちたり
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
その物立とまりしが我はその状を見わかつことえざりき 唯一の物の象わが目の前にあり 時に我しづかなる聲を聞けり云く
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
人いかで神より正義からんや 人いかでその造主より潔からんや
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
彼はその僕をさへに恃みたまはず 其使者をも足ぬ者と見做たまふ
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
況んや土の家に住をりて塵を基とし蜉蝣のごとく亡ぶる者をや
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
是は朝より夕までの間に亡びかへりみる者もなくして永く失逝る
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
その魂の緒あに絶ざらんや皆悟ること無くして死うす

< Jób 4 >