Jób 4

1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

時にテマン人エリパズ答へて曰く

2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?

人もし汝にむかひて言詞を出さば汝これを厭ふや 然ながら誰か言で忍ぶことを得んや

3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

さきに汝は衆多の人を誨へ諭せり 手の埀たる者をばこれを強くし

4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

つまづく者をば言をもて扶けおこし 膝の弱りたる者を強くせり

5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.

然るに今この事汝に臨めば汝悶え この事なんぢに加はれば汝おぢまどふ

6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?

汝は神を畏こめり 是なんぢの依賴む所ならずや 汝はその道を全うせり 是なんぢの望ならずや

7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?

請ふ想ひ見よ 誰か罪なくして亡びし者あらん 義者の絶れし事いづくに在や

8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

我の觀る所によれば不義を耕へし惡を播く者はその穫る所も亦是のごとし

9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.

みな神の氣吹によりて滅びその鼻の息によりて消うす

10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.

獅子の吼 猛き獅子の聲ともに息み 少き獅子の牙折れ

11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.

大獅子獲物なくして亡び小獅子散失す

12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.

前に言の密に我に臨めるありて我その細聲を耳に聞得たり

13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,

即ち人の熟睡する頃我夜の異象によりて想ひ煩ひをりける時

14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.

身に恐懼をもよほして戰慄き 骨節ことごとく振ふ

15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.

時に靈ありて我面の前を過ければ我は身の毛よだちたり

16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:

その物立とまりしが我はその状を見わかつことえざりき 唯一の物の象わが目の前にあり 時に我しづかなる聲を聞けり云く

17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?

人いかで神より正義からんや 人いかでその造主より潔からんや

18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.

彼はその僕をさへに恃みたまはず 其使者をも足ぬ者と見做たまふ

19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.

况んや土の家に住をりて塵を基とし蜉蝣のごとく亡ぶる者をや

20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.

是は朝より夕までの間に亡びかへりみる者もなくして永く失逝る

21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.

その魂の緒あに絶ざらんや皆悟ること無して死うす