Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Or, Eliphaz le Thémanite répondit:
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
Est-ce que tu parles pour la première fois depuis que tu souffres? Qui supportera la violence de tes discours?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Car si tu as consolé beaucoup d'affligés, si tu as raffermi des mains défaillantes,
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Si par tes paroles, tu as ranimé des faibles, si tu as donné du courage à ceux dont les genoux fléchissaient,
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
Maintenant que le mal t'a visité et t'a saisi, d'où vient que tu en es tout accablé?
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Ta terreur n'est-elle pas insensée, ton angoisse montre-t-elle autre chose que la méchanceté de tes voies?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Recueille tes souvenirs; qui donc étant resté pur a péri? Quel homme sincère a été détruit radicalement?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Comme ceux qui labouraient et ensemençaient des contrées vaines et que j'ai vu moissonner pour eux des douleurs?
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
Ceux-là seront anéantis par l'ordre de Dieu; ils seront effacés par le souffle de sa colère.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Ainsi la force du lion, les rugissements de la lionne, l'audace des dragons s'éteignent.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Ainsi le fourmilion meurt, faute d'un brin d'herbe, et les lionceaux quittant leur mère, se dispersent.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
S'il y a quelque chose de vrai dans tes paroles, il n'en est résulté aucun soulagement à tes maux. Et moi, dois-je négliger les avertissements extraordinaires qui, de la part du Seigneur, sont venus à mes oreilles?
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Ecoute: comme l'effroi se répandait parmi les hommes pendant l'horreur et les bruits sinistres de la nuit,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Un tremblement, un frisson me saisirent, et mes os s'entrechoquèrent.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Et un esprit se posa sur mon visage, et mes cheveux et mes chairs en frémirent.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Je me levai et ne vis rien; je reconnus qu'il n'y avait aucune forme devant mes yeux; et je sentis un souffle et j'entendis une voix, et elle disait:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
Quoi donc! Est-ce qu'un mortel sera pur devant le Seigneur? Est-ce qu'un homme sera irréprochable en ses œuvres,
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
Puisque Dieu ne peut se fier à ses serviteurs et qu'il découvre des défauts à ses anges?
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
Il écrase comme des vermisseaux ceux qui habitent des maisons de boue, de cette boue d'où nous avons été tirés.
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
L'aurore se lève sur eux et le soir ils ne sont plus; pour n'avoir pu s'aider eux-mêmes, ils ont péri.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Car Dieu d'un souffle les a desséchés, et ils sont morts parce qu'ils manquaient de sagesse.
