Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
And he answered Eliphaz the Temanite and he said.
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
¿ Did someone attempt a word to you will you be impatient? and to restrain words who? is he able.
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
There! you have instructed many [people] and hands slack you strengthened.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
[the] stumbling They raised! words your and knees bending you strengthened.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
For now - it comes to you and you have become impatient it reaches to you and you have become dismayed.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
¿ Not [is] fear your confidence your hope your and [the] integrity of ways your.
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Remember please who? that innocent did he perish and where? upright [people] were they destroyed.
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Just as I have seen plowers of wickedness and sowers of mischief they harvest it.
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
From [the] breath of God they perish and from [the] breath of anger his they come to an end.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
[the] roaring of A lion and [the] sound of a lion and [the] teeth of young lions they are broken out.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
A lion [is] perishing because not prey and [the] young of a lion they are scattered.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
And to me a word it was brought secretly and it received ear my a whisper of it.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
In disquieting thoughts from visions of [the] night when falls deep sleep on people.
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Fear it happened to me and trembling and [the] multitude of bones my it caused to tremble.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
And a wind over face my it passed over it made bristle [the] hair of flesh my.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
It stood still - and not I recognized appearance its a form [was] to before eyes my a whisper and a voice I heard.
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
¿ A person from God will he be righteous or? from maker his will he be pure a man.
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
There! in servants his not he trusts and against messengers his he charges error.
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
Also - [those who] dwell of houses of clay which [is] in the dust foundation their people crush them before a moth.
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
From morning to evening they are crushed to pieces because not [one who] sets to perpetuity they perish.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
¿ Not has it been pulled up tent cord their in them will they die? and not with wisdom.
