Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
And Eliphaz the Temanite answers and says:
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
“Has one tried a word with you? You are weary! And who is able to keep in words?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Behold, you have instructed many, And feeble hands you make strong.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Your words raise up the stumbling one, And you strengthen bowing knees.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
But now, it comes to you, And you are weary; It strikes to you, and you are troubled.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Is your reverence not your confidence? Your hope—the perfection of your ways?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Now remember, Who, being innocent, has perished? And where have the upright been cut off?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
As I have seen—plowers of iniquity, And sowers of misery, reap it!
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
From the breath of God they perish, And from the spirit of His anger [are] consumed.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
The roaring of a lion, And the voice of a fierce lion, And teeth of young lions have been broken.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
An old lion is perishing without prey, And the whelps of the lioness separate.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
And a thing is secretly brought to me, And my ear receives a little of it.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
In thoughts from visions of the night, In the falling of deep sleep on men,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Fear has met me, and trembling, And the multitude of my bones caused to fear.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
And a spirit passes before my face, The hair of my flesh stands up;
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
It stands, and I do not discern its aspect, A likeness [is] before my eyes, Silence! And I hear a voice:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
Is mortal man more righteous than God? Is a man cleaner than his Maker?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
Behold, He puts no credence in His servants, Nor sets praise in His messengers.
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
Also—the inhabitants of houses of clay (Whose foundation [is] in the dust, They bruise them before a moth).
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
From morning to evening are beaten down, Without any regarding, they perish forever.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Has their excellence not been removed with them? They die, and not in wisdom!”
