Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Then Eliphaz the Temanite answered Job.
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
“Could I say a word? I don't want to upset you but who could keep quiet and not respond?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
You've certainly encouraged many people and supported those who are weak.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Your advice has helped those who are stumbling not to fall, and you have strengthened those whose knees are weak.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
But now you're the one suffering and you're upset.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Wasn't it your reverence for God that gave you confidence and your integrity that gave you hope?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Think about it: since when did the innocent die? Since when were good people destroyed?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
From what I've seen it's those who plant evil and sow trouble who reap the same!
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
A breath from God destroys them; a blast of his anger wipes them out.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Lions may roar and growl, but their teeth still break.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Even a lion dies from lack of food, and the lioness' cubs are scattered.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
A word quietly crept up on me; a whisper reached my ear.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Troubling thoughts came to me in nightmares when you fall into a deep sleep.
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
I became terrified and trembled; all my bones were shaking.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Then a breath brushed my face and gave me goose-pimples.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Something stopped, but I couldn't see its face. My eyes could only make out a shape. It was totally quiet, and then I heard a voice:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
‘Can anyone be right before God? Can anyone be pure before their Maker?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
If he doesn't even trust his servants, and he says his angels make mistakes,
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
how much more does this apply to those who live in these houses made of clay, whose foundations are based on dust, who fall apart like clothing to a moth?
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
Alive in the morning, they are dead by evening. They die, unnoticed.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
They are like tent ropes that are pulled up, and they collapse in death. They die without wisdom.’
