Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Then Eliphaz the Themanite answered, and said:
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
If we begin to speak to thee, perhaps thou wilt take it ill, but who can withhold the words he hath conceived?
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Behold thou hast taught many, and thou hast strengthened the weary hands:
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Thy words have confirmed them that were staggering, and thou hast strengthened the trembling knees:
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
But now the scourge is come upon thee, and thou faintest: it hath touched thee, and thou art troubled.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Where is thy fear, thy fortitude, thy patience, and the perfection of thy ways?
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Remember, I pray thee, who ever perished being innocent? or when were the just destroyed?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
On the contrary I have seen those who work iniquity, and sow sorrows, and reap them,
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
Perishing by the blast of God, and consumed by the spirit of his wrath.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
The roaring of the lion, and the voice of the lioness, and the teeth of the whelps of lions are broken:
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
The tiger hath perished for want of prey, and the young lions are scattered abroad.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
Now there was a word spoken to me in private, and my ears by stealth as it were received the veins of its whisper.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
In the horror of a vision by night, when deep sleep is wont to hold men,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Fear seized upon me, and trembling, and all my bones were affrighted:
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
And when a spirit passed before me, the hair of my flesh stood up.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
There stood one whose countenance I knew not, an image before my eyes, and I heard the voice as it were of a gentle wind:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
Shall man be justified in comparison of God, or shall a man be more pure than his maker?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
Behold they that serve him are not steadfast, and in his angels he found wickedness:
19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
How much more shall they that dwell in houses of clay, who have an earthly foundation, be consumed as with the moth?
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
From morning till evening they shall be cut down: and because no one understandeth, they shall perish for ever.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
And they that shall be left, shall be taken away from them: they shall die, and not in wisdom.
