Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Oyebi tango nini bantaba ya ngomba ebotaka? Osila komona ndenge mboloko ebotaka?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Osila kotanga basanza oyo ewumelaka na zemi? Oyebi tango oyo ebotaka?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
Ekogumbama, ekobota bana na yango mpe ekolongwa na pasi na yango ya kobota.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Bana na yango ekozwa makasi, ekokola na libanda, ekokende mosika mpe ekozonga lisusu te.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Nani akangoli ane ya zamba? Nani apesi yango bonsomi?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
Ngai nde napesi yango esobe lokola ndako, mpe mabele ya mungwa lokola esika ya kovanda.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
Esekaka makelele ya bingumba mpe eyokaka te mongongo ya motambolisi ya mpunda.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
Etambolaka na ngomba mpo na koluka bilei mpe elukaka na bokebi matiti nyonso ya mobesu.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Mpakasa ekoki kondima kosalela yo? Ekoki kolekisa butu na elielo na yo ya banyama?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Okoki kokanga mpakasa na singa ya ebende oyo ebalolaka mabele? Ekoki kolanda yo mpo na kotondisa mabwaku na mabele?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Okotia solo elikya na yo kati na yango, mpo ete makasi na yango ezali monene? Okotikela yango mosala na yo?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Okotiela yango solo motema mpo na komemela yo bambuma mpe kosangisa yango na etutelo na yo?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
Mapapu ya maligbanga efungwamaka na esengo nyonso, kasi, boni, lipapu mpe nsala na yango ekokani na oyo ya nkongi?
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Maligbanga ebwakaka maki na yango na mabele mpe etikaka yango ete ezwa moto ya mabele,
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
kasi ebosanaka ete lokolo ekoki kopanza yango mpe banyama ya zamba ekoki konyata-nyata yango.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
Enyokolaka bana na yango makasi lokola nde ezali bana na yango te, emonaka na yango motema pasi te lokola nde esali mosala ya mpunda,
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
pamba te Nzambe apimeli yango bwanya mpe apesi yango mayele te.
18 Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Nzokande soki etelemi mpe ebandi kopota mbangu, ekoseka ata mpunda mpe motambolisi na yango.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Boni, yo nde moto opesa mpunda makasi mpe olatisa kingo na yango pwale ya milayi?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Yo moto opumbwisaka yango lokola libanki? Lolendo ya mongongo kitoko na yango epesaka somo.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Mpunda enyataka na makasi nyonso maboke ya mabele, esepelaka na makasi na yango mpe ekendaka liboso ya bibundeli.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Eyokaka somo te, ebangaka eloko moko te, ezongaka sima te liboso ya mopanga,
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
tango saki ya mbanzi eninganaka likolo na yango elongo na likonga oyo ezali kopela moto mpe mopanga.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Epumbwaka na kanda mpe epanzaka mabele, evandaka kimia te soki kelelo ebeti.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Soki kelelo ebeti, egangaka: ‹ Ah! › Na mosika, eyokaka solo ya bitumba, koganga ya bakambi ya basoda mpe makelele ya bitumba.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Boni, ezali na mayele na yo nde kombekombe epumbwaka mpe etandaka mapapu na yango na ngambo ya sude?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Na mitindo na yo nde mpongo emataka likolo mpe esalaka zala na yango na likolo?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Evandaka mpe etongaka ndako kati na mabanga, na esika ya kaka, na songe ya libanga.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Wuta na likolo, emonaka nyama ya kolia, miso na yango emonaka na mosika.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Bana na yango emelaka makila. Esika ebembe ezali, mpongo ezali wana. »
