Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
numquid nosti tempus partus hibicum in petris vel parturientes cervas observasti
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
dinumerasti menses conceptus earum et scisti tempus partus earum
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
incurvantur ad fetum et pariunt et rugitus emittunt
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
separantur filii earum pergunt ad pastum egrediuntur et non revertuntur ad eas
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
quis dimisit onagrum liberum et vincula eius quis solvit
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
cui dedi in solitudine domum et tabernacula eius in terra salsuginis
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
contemnit multitudinem civitatis clamorem exactoris non audit
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
circumspicit montes pascuae suae et virentia quaeque perquirit
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
numquid volet rinoceros servire tibi aut morabitur ad praesepe tuum
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
numquid alligabis rinocerota ad arandum loro tuo aut confringet glebas vallium post te
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
numquid fiduciam habebis in magna fortitudine eius et derelinques ei labores tuos
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
numquid credes ei quoniam reddat sementem tibi et aream tuam congreget
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
pinna strutionum similis est pinnis herodii et accipitris
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
quando derelinquit in terra ova sua tu forsitan in pulvere calefacis ea
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
obliviscitur quod pes conculcet ea aut bestiae agri conterant
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
duratur ad filios suos quasi non sint sui frustra laboravit nullo timore cogente
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
privavit enim eam Deus sapientia nec dedit illi intellegentiam
18 Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
cum tempus fuerit in altum alas erigit deridet equitem et ascensorem eius
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
numquid praebebis equo fortitudinem aut circumdabis collo eius hinnitum
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
numquid suscitabis eum quasi lucustas gloria narium eius terror
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
terram ungula fodit exultat audacter in occursum pergit armatis
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
contemnit pavorem nec cedit gladio
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
super ipsum sonabit faretra vibrabit hasta et clypeus
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
fervens et fremens sorbet terram nec reputat tubae sonare clangorem
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
ubi audierit bucinam dicet va procul odoratur bellum exhortationem ducum et ululatum exercitus
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
numquid per sapientiam tuam plumescit accipiter expandens alas suas ad austrum
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
aut ad praeceptum tuum elevabitur aquila et in arduis ponet nidum suum
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
in petris manet et in praeruptis silicibus commoratur atque inaccessis rupibus
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
inde contemplatur escam et de longe oculi eius prospiciunt
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
pulli eius lambent sanguinem et ubicumque cadaver fuerit statim adest
