Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
“Èske ou konnen lè kabrit mòn yo fè pitit? Èske ou konn wè lè sèf yo metba?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Èske ou kab kontwole mwa ke yo rete plenn yo, oswa èske ou konnen lè yo fè pitit?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
Yo bese a jenou, yo pouse fè pitit yo parèt, yo fòse fè doulè yo fini nèt.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Pitit yo vin fò, yo grandi nan chan lib; yo ale e yo pa retounen kote yo.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
“Se kilès ki te fè bourik mawon yo vin lib? Epi kilès ki te lache kòd ki te mare sou bourik kous la,
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
ke Mwen te bay savann nan kon abitasyon li, ak tè sale a kon kote pou l rete a?
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
Li pa bay valè a zen lavil la; kri a chofè yo, li pa okipe yo.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
Li chache nan tout mòn yo pou manje l e chache jwenn tout sa ki vèt.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
“Èske bèf mawon va dakò pou sèvi ou, oswa èske l ap pase nwit lan devan manjwa ou?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Èske ou kab mare bèf mawon a ak kòd pou l rete nan ranp li, oswa èske l ap boulvèse jaden an dèyè w?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Èske ou va fè l konfyans akoz gran fòs li, e kite l responsab travay ou?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Èske ou va mete lafwa ou nan li pou li pote semans lakay, o ranmase seryel sou glasi vannen an?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
“Zèl a otrich yo bat anlè ak gran jwa, men èske se plimaj lanmou?
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Veye byen, li abandone pwòp ze li yo sou latè a pou yo ka chofe yo nan pousyè,
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
Li bliye yon grenn pye ka kraze yo, oswa yon bèt sovaj kab foule yo.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
Li maltrete pitit li yo ak mechanste, konsi yo pa t pou li; menm si tout travay li ta an ven, sa pa regade l;
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Akoz Bondye te fè li bliye sajès li, e pa t bay li yon pòsyon bon konprann.
18 Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Lè l leve kò l anlè, li giyonnen cheval la ak chevalye a.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Èske se ou ki te bay cheval la fòs? Èske ou te abiye kou li ak krenyen?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Èske ou fè l vòltije tankou yon krikèt? Gran souf ki sòti nan nen l byen etonnan.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Pye li fouye tè a nan vale a, e li kontan fòs li. Li sòti parèt pou rankontre zam yo.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Li ri sou danje, ni li pa gen lakrent. Li pa vire fè bak devan nepe;
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
fouwo soukwe akote l, lans k ap briye a, ak gwo frenn nan.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Byen anraje e tranblan, li fè kous sou tè a, e li p ap kanpe lè vwa twonpèt la sone.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Depi twonpèt la sone li di: ‘Aha!’ Soti lwen, li pran sant batay la, tonnè a kapitèn yo ak kri gè a.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Èske se pa bon konprann ou ke malfini an konn vole anlè, avèk zèl li lonje vè sid?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Èske se pa kòmand pa ou ke èg la monte wo pou fè nich li nan wotè?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Anwo sou falèz la, li rete e fè abitasyon li, sou kwen wòch yon kote ki pa kab pwoche.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Se la li veye manje li; zye li wè l soti lwen.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Pitit li yo, anplis, konn souse san; epi kote mò yo ye; se la li ye.”
