Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
“Bende ingʼeyo kinde ma diek manie got nywolie? Bende iseneno gi wangʼi ka ngao nywolo nyathine?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Bende inyalo ngʼeyo dweche ma igi pongʼie? Bende ingʼeyo sa ma ginywolie?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
Gigoyo chonggi piny ka ginywol, kendo muoch makayogi rumo bangʼ mano.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Nyithindgi dongo motegno kendo mopugno ka gin e thim; kendo giwuok to ok giduogi.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
“En ngʼa mane ogonyo kanyna e bungu? En ngʼa mane ogonyo tonde mane otweyego?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
Ne amiye thim motwo kaka dalane, kendo namiye kuonde motimo chumbi mondo odagie.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
Gidak mabor gi mier, omiyo ok giwinj koko ma ji goyo; kendo ok owinj koko mar jariembo.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
Okwayo ewi gode eka oyud lum mochamo kendo omanyo gimoro amora mangʼich.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
“Bende jowi ma e thim yie tiyoni? Bende inyalo kete mobed mos e kund jambi gotieno?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Bende inyalo boye moluni opara tir? Bende onyalo puroni kuonde modongʼ bangʼi ma ok opurore maber?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Bende diket genoni kuom tekone mangʼenygo? Bende inyalo weye ne tiji matek mondo otimni?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Bende in-gi adiera ni onyalo tingʼoni cham misekayo mokelni dala mi okelgi kar dino?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
“Udo kwadho bwombene gi mor, to ok onyal huyo moloyo magungu kod nyamnaha.
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Onywolo tonge piny e lowo kendo oweyogi ewi kuoyo mondo giyud liet,
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
kendo ok odew ni gimoro kata le mar bungu nyalo nyonogi mi gitore.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
Ojwangʼo nyithinde ma pod yom, ka gima ok gin mage owuon; to bende ok odew rem mane owinjo konywologi;
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
nikech Nyasaye ne ok omiye rieko kata paro mar pogo gima ber.
18 Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Kata kamano ka oyaro bwombene mondo oringi, to oyombo kata mana faras maringo matek moloyo ma jaithne riembo.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
“In ema imiyo faras teko ma en-go koso in ema ne irwakone pien man-gi yier maboyo e ngʼute?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
In ema imiyo ochikore ka bonyo, kobwogo ji gi giro mar sunga?
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Ogwetho piny gi mirima gi tekre duto, kendo ogiro gi tekre duto kochomo kar lweny.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Ok oluor kendo onge gima goye kibaji, kendo kata mana ligangla ok obadhrene.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
Pien motingʼie asere tuomore e bathe kama oliere, kaachiel gi tongʼ mamil kod bidhi.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Ogwetho koikore ne lweny; nikech ok onyal lingʼ mos ka turumbete oseywak.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Ochur seche duto mowinjo ka turumbete ywak! Owinjo tik lweny gi kuma bor, kendo koko mar jochik lweny kod mano mar lweny owinjo chon.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
“Riekoni bende nyalo miyo ongo ringi mi oyar bwombene kochomo yo milambo?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Bende inyalo chiko ongo mi fu kochomo polo, kata miyo oger ode ewi yien?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Odak ewi lwendni maboyo kendo odak kuno nyaka otieno; kendo kind lwendni e kare mar pondo.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Kanyo ema omanye chiembe kendo wengene nyalo nene gi kuma bor.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Nyithinde matindo to remo e chiembgi, kendo kama gima otho nitie, ema iyudogie.”
