< Jób 39 >
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Mon dawk e Atha ca khenae tueng hah na panue maw, Sayuk ca khenae tueng te na pâkuem thai maw.
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Thapa nâyittouh maw a vawn tie hah na panue thai maw, a khenae tueng te na panue thai maw.
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
A tabo awh teh a ca a khe, a canaw teh a pâ sak.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
A canaw hah a dam awh teh kahrawngum a roung awh. A tha ao awh.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Kahrawng e lanaw hah apinimaw a ngai patetlah a pâ sak. Kahrawng e la pennae rui apinimaw a rasu.
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
Kahrawng hah apie im lah maw ka sak teh, kahrawngum hah api khosak nahanelah maw ka sak.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
Runae ka kâhmo e khopui a dudam teh, kahrekkungnaw e hramnae lawk hah noutna pouh hoeh.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
Mon teh a pawngpanae lah ao teh, hram kanaw hah a tawng awh.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Savitan ni nange thaw a tawk ngai han na maw, na saring im dawk a roe ngai han na maw.
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Savitan hah a lahuen dawk laikawk kanawknae laphu hah na thueng thai han na maw. Na hnuk lae tangkom a paten ngai han na maw.
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
A thao poung dawkvah na kâuepkhai maw. Na thaw hah ahni dawk na patue thai han na maw.
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Na cakang hah im lah a phu hane hoi, cangkatinnae koe cabong pâkhueng sak hanelah, na kâuepkhai thai maw.
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
Kalauk vâ ni a rathei hah a kâoup nalaihoi ouk a kamphuet, hatei a rathei hai a muennaw ni lungmanae a tawn maw.
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Bangkongtetpawiteh, talai dawk a tadui a ceitakhai teh, vaiphu dawk a phu a bet sak.
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
Tami ni rakkâbawng lah a coungroe thai, moithangnaw ni a kâbawng sak thai tie hah panuek hoeh toe.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
A canaw hah a ca hoeh e patetlah puenghoi a rek teh, a thaw tawk e a hrawnghrang lah ao e hah bang lahai pouk hoeh.
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Bangkongtetpawiteh, Cathut ni lungangnae a lawp teh, thoumthainae hoi pathoup hoeh.
18 Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
A rasangnae koe amahoima a kâtawm toteh, marang hoi marang dawk kâcui e hah a dudam.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Marang thaonae hah na poe e na maw, a lahuen dawk khoparit hoi na pathoup boimaw.
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Samtong patetlah na pakhi thai maw, ahnie hnawng dawk hoi kacaie lawk teh taki a tho.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Tanghling hah a khok hoi a kaphai teh, a thaonae dawkvah a nawm, tarankâtuknae puengcang thung vah karang poung lah a yawng.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Takithopoung e hah a panuikhai teh, lungpuennae awm boihoeh. Hoehpawiteh, tahloi taki hoi ban boihoeh.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
A lathueng vah palabom hah poe a kâroe teh, pala hoi tahroe hah poe a kâhlai.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Takitho e hoi lungkhuek nah laihoi, mongka lawk ni hai kacakcalah kangdout sak thai hoeh.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Mongka lawk a cai torei teh, awhaw! telah a ti. Taran kâtuknae hah ahlanae koehoi a hmui lah a thai. Kahrawikungnaw a hramnae lawk hoi târuetâho lawk a thai.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Cangkhainae lahoi mataw ni a rathei a kadai teh, akalah a kamleng thai maw.
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Karasangpoung lah a kamleng teh, karasangpoung lah tabu a tuk e hah, nang ni kâ na poe e namaw.
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Lungha dawk kho a sak teh, karasang e lungha kânguenae rapanim koe ouk a roe.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Haw hoi a ca hane hah a tuet teh, a mit ni ahla poungnae koe e hai a hmu thai.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
A canaw ni thi ouk a du awh teh, kadout e moikong onae pueng koe ao awh.