< Jób 39 >

1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Dağ keçilərinin nə vaxt doğduğunu bilirsənmi? Maralların balalamasının vaxtını sən gözləyirsənmi?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Onlar boğaz olanda ayını-gününü sən sayırsanmı? Nə vaxt doğacaqlarını bilirsənmi?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
Diz çöküb balalarını doğar, Ağrılardan qurtarar.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Balaları çöldə böyüyüb güc alar, Gedər, geri qayıtmaz.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Kim vəhşi eşşəyi azad buraxdı? Kim onun iplərini açdı?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
Ona çölləri məskən verdim, Şoran düzləri ona yurd etdim.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
O, şəhərdəki izdihama gülər, Sahibinin hay-küyünü eşitməz.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
Təpələri dolaşıb otlar, Yaşıllığı axtarar.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Çöl öküzü sənə xidmət etmək istəyərmi? Gecəni sənin axurunda keçirərmi?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Kotan sürsün deyə onu boyunduruğa sala bilərsənmi? Ardınca dərələrdə şırım aça bilərmi?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Onun hədsiz gücünə bel bağlaya bilərsənmi? Ona ağır iş gördürə bilərsənmi?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Çöl öküzünə etibar edə bilərsən ki, Əkininin məhsulunu daşısın, Onu xırmanına yığsın?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
Dəvəquşu qanadını sevinclə çırpar, Amma onun qanadı nə leyləyin qanadları ilə, Nə də ki pərləri ilə müqayisə olunur.
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Yerdə yumurtalayır, Onları toz-torpaq üstündə qızdırır.
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
Yadından çıxarır ki, yumurtalar ayaq altında sınır, Çöl heyvanlarının ayağı altında qalır.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
Balaları ilə elə sərt rəftar edir ki, Elə bil özününkü deyil, Çəkdiyi zəhmətin boşa getməsindən narahat olmaz.
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Çünki Allah ona müdriklik verməyib, Ona dərrakə bəxş etməyib.
18 Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Qaçmaq üçün yenə qanad açanda Ata və atlıya gülər.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Ata güc verən sənsənmi? Boynuna yalı qoyan sənsənmi?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Onu çəyirtkə kimi tullandıran sənsənmi? Onun təmtəraqlı kişnəməsi xof salır.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Dərələrə ayağını bərk vurur, Öz qüvvəsi ilə sevinib-coşur, Silahlıların qabağına çıxır.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Qorxuya gülər, heç bir şeydən çəkinməz, Qılınc qarşısında ayağını geri çəkməz.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
Onun üstündə oxdan cingildəyir, Parlaq nizə və mizraq şimşək tək keçir.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Coşanda qəzəblənib yeri-yurdu qapır, Şeypur çalınan kimi yerindən dik atılır.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Şeypur çalınanda “hiaaa!” deyib kişnəyir, Döyüş qoxusunu, sərkərdələrin gurlayan səsini, Döyüşün nərəsini uzaqdan hiss edir.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Məgər qırğı sənin dərrakənləmi uçur, Cənuba tərəf qanad açır?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Məgər qartal sənin əmrinləmi göyə qalxır, Uca yerlərdə özünə yuva qurur?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Sıldırım qayalarda yaşayır, Şiş uclu qayalarda məskən salır.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Oradan şikarını axtarır, Gözləri onları uzaqdan görür.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Onun balaları qanla qidalanır, Harada leş olsa, o da oradadır».

< Jób 39 >