< Jób 38 >

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Entonces Yahvé respondió a Job desde el torbellino, y dijo:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
“¿Quién es este que obscurece mis planes con palabras insensatas?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Cíñete ahora los lomos, como varón; que Yo te preguntaré, y tú me instruirás.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
¿Dónde estabas tú cuando Yo cimentaba la tierra? Dilo, si tienes inteligencia.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
¿Quién le trazó sus dimensiones —tú lo sabes seguro— o quién extendió sobre ella la cuerda?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
¿En qué se hincan sus bases, o quien asentó su piedra angular,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
mientras cantaban en coro las estrellas de la mañana, entre los aplausos de todos los hijos de Dios?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
¿Quién cerró con puertas el mar, cuando impetuoso salía del seno?
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
al ponerle Yo las nubes por vestido y las tinieblas por envoltura;
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
imponiéndole mi ley y poniendo barras y puertas,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
con estas palabras: «Hasta aquí llegarás, y no pasarás más allá; y ahí se quebrantará el orgullo de tus olas.»
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
¿Acaso en algún momento de tu vida has dado tú órdenes a la mañana, señalado su lugar a la aurora,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
para que ocupe los cabos de la tierra, y sean expulsados de ellas los malhechores?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Cambia ella su forma como la arcilla del sello, y se presenta como un vestido (nuevo),
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
privando de su luz a los malvados, y quebrando el brazo levantado.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
¿Penetraste tú hasta las fuentes del mar; te paseaste en el fondo del abismo?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
¿Se te han abierto acaso las puertas de la muerte, y has visto esas puertas tenebrosas?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Ya que has investigado la tierra en toda su anchura, habla, si todo lo sabes.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
¿Dónde está el camino que conduce a la morada de la luz? y el lugar de las tinieblas, ¿dónde se halla?
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
ya que tú las conduces a sus dominios, y conoces los senderos que llevan a su morada.
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Tú debes saberlo, porque habías nacido ya entonces, y el número de tus días es tan grande.
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
¿Penetraste tú acaso en los depósitos de la nieve, y viste los almacenes del granizo,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
que Yo he guardado para el tiempo de la angustia, para el día de la batalla y del combate?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
¿Por qué camino se difunde la luz, y marcha el solano sobre la tierra?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
¿Quién abre regueras al aguacero, y camino a la nube tronadora,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
para hacer llover sobre un país inhabitado, sobre el yermo, donde no vive hombre,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
para hartar tierras desiertas y vacías, y hacer brotar un poco de hierba?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
¿Tiene padre la lluvia? ¿o quién engendra las gotas del rocío?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
¿Del seno de quién sale el hielo? y la escarcha del cielo ¿quién la da a luz,
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
para que sea como piedra el agua, y se congele la superficie del abismo?
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
¿Atas tú los lazos de las Pléyades, o puedes soltar las ataduras del Orión?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
¿Eres tú quien a su tiempo hace salir los signos del zodíaco, y guía a la Osa con sus cachorros?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
¿Conoces tú las leyes del cielo y fijas su influjo sobre la tierra?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
¿Alzas tú hasta las nubes tu voz, para que caigan sobre ti las copiosas aguas?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
¿Despachas tú los rayos, y se van diciéndote: «Henos aquí»?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
¿Quién puso sabiduría en las nubes, e inteligencia en los meteoros?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
¿Hay quien con toda su sabiduría puede contar las nubes, y vaciar los odres del cielo,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
para que el polvo se transforme en masa sólida, y se peguen unos a otros los terrones?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
¿Cazas tú la presa para la leona, y sustentas la vida de los Ieoncillos,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
cuando se acurrucan en sus cubiles, y se retiran a la espesura para estar en acecho?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
¿Quién prepara al cuervo su alimento, cuando sus pollitos gritan hacia Dios, yendo de un lado a otro por falta de comida?

< Jób 38 >