< Jób 38 >

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Então o SENHOR respondeu a Jó desde um redemoinho, e disse:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Quem é esse que obscurece o conselho com palavras sem conhecimento?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Agora cinge teus lombos como homem; e eu te perguntarei, e tu me explicarás.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Onde estavas tu quando eu fundava a terra? Declara- [me], se tens inteligência.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Quem determinou suas medidas, se tu o sabes? Ou quem estendeu cordel sobre ela?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Sobre o que estão fundadas suas bases? Ou quem pôs sua pedra angular,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
Quando as estrelas do amanhecer cantavam alegremente juntas, e todos os filhos de Deus jubilavam?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Ou [quem] encerrou o mar com portas, quando transbordou, saindo da madre,
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
Quando eu pus nuvens por sua vestidura, e a escuridão por sua faixa;
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
Quando eu passei sobre ele meu decreto, e [lhe] pus portas e ferrolhos,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
E disse: Até aqui virás, e não passarás adiante, e aqui será o limite para a soberba de tuas ondas?
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Desde os teus dias tens dado ordem à madrugada? [Ou] mostraste tu ao amanhecer o seu lugar,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
Para que tomasse os confins da terra, e os perversos fossem sacudidos dela?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
E [a terra] se transforma como barro [sob] o selo; [todas as coisas sobre ela] se apresentam como vestidos?
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
E dos perversos é desviada sua luz, e o braço erguido é quebrado.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Por acaso chegaste tu às fontes do mar, ou passeaste no mais profundo abismo?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Foram reveladas a ti as portas da morte, ou viste as portas da sombra de morte?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Entendeste tu as larguras da terra? Declara, se sabes tudo isto.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Onde está o caminho [por onde] mora a luz? E quanto às trevas, onde fica o seu lugar?
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
Para que as tragas a seus limites, e conheças os caminhos de sua casa.
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Certamente tu o sabes, pois já eras nascido, e teus dias são inúmeros!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Por acaso entraste tu aos depósitos da neve, e viste os depósitos do granizo,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
Que eu retenho até o tempo da angústia, até o dia da batalha e da guerra?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Onde está o caminho em que a luz se reparte, e o vento oriental se dispersa sobre a terra?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Quem repartiu um canal às correntezas de águas, e caminho aos relâmpagos dos trovões,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
Para chover sobre a terra [onde] havia ninguém, [sobre] o deserto, onde não há gente,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
Para fartar [a terra] deserta e desolada, e para fazer crescer aos renovos da erva.
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Por acaso a chuva tem pai? Ou quem gera as gotas do orvalho?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
De qual ventre procede o gelo? E quem gera a geada do céu?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
As águas se tornam duras como pedra, e a superfície do abismo se congela.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Podes tu atar as cadeias das Plêiades, ou desatar as cordas do Órion?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Podes tu trazer as constelações a seu tempo, e guiar a Ursa com seus filhos?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Sabes tu as ordenanças dos céus? Ou podes tu dispor do domínio deles sobre a terra?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Ou podes levantar tua voz até às nuvens, para que a abundância das águas te cubra?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Podes tu mandar relâmpagos, para que saiam, e te digam: Eis-nos aqui?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Quem pôs a sabedoria no íntimo? Ou quem deu entendimento à mente?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Quem pode enumerar as nuvens com sabedoria? E os odres dos céus, quem pode os despejar?
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
Quando o pó se endurece, e os torrões se apegam uns aos outros?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Caçarás tu a presa para o leão? Ou saciarás a fome dos leões jovens,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
Quando estão agachados nas covas, [ou] estão à espreita no matagal?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Quem prepara aos corvos seu alimento, quando seus filhotes clamam a Deus, andando de um lado para o outro por não terem o que comer?

< Jób 38 >