Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Allora l’Eterno rispose a Giobbe dal seno della tempesta, e disse:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
“Chi è costui che oscura i miei disegni con parole prive di senno?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Orsù, cingiti i lombi come un prode; io ti farò delle domande e tu insegnami!
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Dov’eri tu quand’io fondavo la terra? Dillo, se hai tanta intelligenza.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Chi ne fissò le dimensioni? giacché tu il sai! chi tirò sovr’essa la corda da misurare?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Su che furon poggiate le sue fondamenta, o chi ne pose la pietra angolare
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
quando le stelle del mattino cantavan tutte assieme e tutti i figli di Dio davan in gridi di giubilo?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Chi chiuse con porte il mare balzante fuor dal seno materno,
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
quando gli detti le nubi per vestimento e per fasce l’oscurità,
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
quando gli tracciai de’ confini, gli misi sbarre e porte,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
e dissi: “Fin qui tu verrai, e non oltre; qui si fermerà l’orgoglio de’ tuoi flutti?”
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Hai tu mai, in vita tua, comandato al mattino? o insegnato il suo luogo all’aurora,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
perch’ella afferri i lembi della terra, e ne scuota via i malvagi?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
La terra si trasfigura come creta sotto il sigillo, e appar come vestita d’un ricco manto;
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
i malfattori sono privati della luce loro, e il braccio, alzato già, è spezzato.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Sei tu penetrato fino alle sorgenti del mare? hai tu passeggiato in fondo all’abisso?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Le porte della morte ti son esse state scoperte? Hai tu veduto le porte dell’ombra di morte?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Hai tu abbracciato collo sguardo l’ampiezza della terra? Parla, se la conosci tutta!
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Dov’è la via che guida al soggiorno della luce? E la tenebra dov’è la sua dimora?
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
Le puoi tu menare verso i loro domini, e sai tu bene i sentieri per ricondurle a casa?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Lo sai di sicuro! ché tu eri, allora, già nato, e il numero de’ tuoi giorni è grande!…
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Sei tu entrato ne’ depositi della neve? Li hai visti i depositi della grandine
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
ch’io tengo in serbo per i tempi della distretta, pel giorno della battaglia e della guerra?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Per quali vie si diffonde la luce e si sparge il vento orientale sulla terra?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Chi ha aperto i canali all’acquazzone e segnato la via al lampo dei tuoni,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
perché la pioggia cada sulla terra inabitata, sul deserto ove non sta alcun uomo,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
e disseti le solitudini desolate, sì che vi germogli e cresca l’erba?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Ha forse la pioggia un padre? o chi genera le gocce della rugiada?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Dal seno di chi esce il ghiaccio, e la brina del cielo chi la dà alla luce?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Le acque, divenute come pietra, si nascondono, e la superficie dell’abisso si congela.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Sei tu che stringi i legami delle Pleiadi, o potresti tu scioglier le catene d’Orione?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Sei tu che, al suo tempo, fai apparire le costellazioni e guidi la grand’Orsa insieme a’ suoi piccini?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Conosci tu le leggi del cielo? e regoli tu il dominio di esso sulla terra?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Puoi tu levar la voce fino alle nubi, e far che abbondanza di pioggia ti ricopra?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
I fulmini parton forse al tuo comando? Ti dicono essi: “Eccoci qua”?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Chi ha messo negli strati delle nubi sapienza, o chi ha dato intelletto alla meteora?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Chi conta con sapienza le nubi? e gli otri del cielo chi li versa
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
allorché la polvere stemperata diventa come una massa in fusione e le zolle de’ campi si saldan fra loro?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Sei tu che cacci la preda per la leonessa, che sazi la fame de’ leoncelli
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
quando si appiattano nelle tane e si mettono in agguato nella macchia?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Chi provvede il pasto al corvo quando i suoi piccini gridano a Dio e vanno errando senza cibo?
