Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
ALLORA il Signore rispose a Giobbe da un turbo, e disse:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Chi [è] costui, che oscura il consiglio Con ragionamenti senza scienza?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Deh! cigniti i lombi come un valente uomo, Ed io ti farò delle domande, e tu insegnami.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Ove eri, quando io fondava la terra? Dichiaralo, se hai conoscimento ed intelletto.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Chi ha disposte le misure di essa, se tu [il] sai? Ovvero chi ha steso il regolo sopra essa?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Sopra che sono state fondate le sue basi? Ovvero, chi pose la sua pietra angolare?
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
Quando le stelle della mattina cantavano tutte insieme, E tutti i figliuoli di Dio giubilavano?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
E [chi] rinchiuse il mare con porte Quando fu tratto fuori, [ed] uscì della matrice?
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
Quando io posi le nuvole per suo vestimento, E la caligine per sue fasce,
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
E determinai sopra esso il mio statuto, E [gli] posi [attorno] sbarre e porte,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
E dissi: Tu verrai fin qua, e non passerai più innanzi; E qui si fermerà l'alterezza delle tue onde?
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Hai tu, da che tu sei in vita, comandato alla mattina? Ed hai tu mostrato all'alba il suo luogo?
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
Per occupar l'estremità della terra, E [far che] gli empi se ne dileguino?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
[E far che la terra] si muti [in diverse forme], come argilla stampata; E che quelle si appresentino [alla vista] come un vestimento?
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
E che la luce di queste cose sia divietata agli empi, E che il braccio altiero sia rotto?
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Sei tu entrato infino a' gorghi del mare, E sei tu passeggiato nel fondo dell'abisso?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Le porte della morte ti son esse scoperte, Ed hai tu vedute le porte dell'ombra della morte?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Hai tu compresa la larghezza della terra? Dichiaralo, se tu la conosci tutta.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Quale [è] la via [del luogo ove] dimora la luce? E dov'[è] il luogo delle tenebre?
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
Perchè tu vada a prendere essa [luce, e la meni] al termine [del] suo [corso], E conosca i sentieri della sua casa?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Sì, tu il sai; perciocchè allora nascesti, E il numero de' tuoi giorni [è] grande.
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Sei tu entrato dentro a' tesori della neve, Ed hai tu vedute le conserve della gragnuola,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
La quale io riserbo per lo tempo del nemico, Per lo giorno dell'incontro, e della battaglia?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Per qual via scoppia la fiamma, E il vento orientale si spande egli in su la terra?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Chi ha fatti de' condotti alla piena delle acque, E delle vie a' lampi de' tuoni?
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
Per far piovere in su la terra, [ove] non [è] niuno; [E in sul] deserto, nel quale non [abita] uomo alcuno?
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
Per satollare il luogo desolato e deserto; E per farvi germogliar l'erba pullulante?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
La pioggia ha ella un padre? Ovvero, chi ha generate le stille della rugiada?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Del cui ventre è uscito il ghiaccio, E chi ha generata la brina del cielo?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Chi fa che le acque si nascondano, e divengano come una pietra; E che la superficie dell'abisso si rapprenda?
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Puoi tu legare le delizie delle Gallinelle, Ovvero sciogliere le attrazioni dell'Orione?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Puoi tu fare uscire i segni settentrionali al tempo loro, E condur fuori Arturo co' suoi figli?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Conosci tu gli ordini costituiti de' cieli? Hai tu stabilito il lor reggimento sopra la terra?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Puoi tu, alzando la tua voce alla nuvola, Far che una piena d'acqua ti copra?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Puoi tu mandare i folgori, Sì che vadano e ti dicano: Eccoci?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Chi ha messa la sapienza nell'interior dell'uomo? Ovvero chi ha dato il senno alla mente di esso?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Chi annovera le nuvole con sapienza? E chi posa i barili del cielo;
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
Dopo che la polvere è stata stemperata, come un metallo fonduto; E le zolle si son rigiunte?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Andrai tu a cacciar preda per il leone? E satollerai tu la brama de' leoncelli?
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
Quando si appiattano ne' [lor] ricetti, E giaccion nelle [lor] caverne, stando in guato.
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Chi apparecchia al corvo il suo pasto, Quando i suoi figli gridano a Dio, [E] vagano per mancamento di cibo?
