Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Da antwortete der HERR dem Hiob aus dem Gewittersturm und sprach:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Wer verfinstert da Gottes Rat mit seinen unverständigen Reden?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Gürte doch deine Lenden wie ein Mann! Ich will dich fragen, lehre mich!
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Wo warst du, als ich den Grund der Erde legte? Sage an, wenn du es weißt!
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Wer hat ihre Maße bestimmt? Weißt du das? Oder wer hat die Meßschnur über sie ausgespannt?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Worauf wurden ihre Grundpfeiler gestellt, oder wer hat ihren Eckstein gelegt,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
als die Morgensterne miteinander jauchzten und alle Söhne Gottes jubelten?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Wer hat das Meer mit Dämmen umgeben, als es hervorbrach wie aus Mutterleib,
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
da ich es in Wolken kleidete und es in dicke Nebel, wie in Windeln band;
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
da ich ihm seine Grenze zog und ihm Damm und Riegel gab und zu ihm sprach:
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
«Bis hierher sollst du kommen und nicht weiter, hier soll sich legen deiner Wellen Stolz!»?
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Hast du zu deiner Zeit den Sonnenaufgang angeordnet und dem Morgenrot seinen Platz angewiesen,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
daß es die Enden der Erde ergreife, damit die Frevler von ihr abgeschüttelt werden?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Sie wandelt sich wie Ton unter dem Siegel und alles steht da wie ein [Pracht-]Gewand;
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
den Gottlosen wird ihr Licht entzogen und der Frevler Arm zerbricht.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Bist du auch bis zu den Meeresquellen gekommen, oder hast du die Meerestiefe ausgeforscht?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Sind dir die Tore des Todes geöffnet worden, oder hast du die Tore des Todesschattens gesehen?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Hast du die Breiten der Erde überschaut? Weißt du das alles, so sage es mir!
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Welches ist der Weg zu den Wohnungen des Lichts, und wo hat die Finsternis ihren Ort,
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
daß du bis zu ihrer Grenze gelangen und den Pfad zu ihrem Hause finden könntest?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Du weißt es, denn zu der Zeit warst du geboren, und die Zahl deiner Tage ist groß!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Bist du auch bis zu den Vorratskammern des Schnees gekommen, und hast du die Speicher des Hagels gesehen,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
die ich aufbehalten habe für die Zeit der Not, für den Tag des Krieges und des Streits?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Auf welche Weise verteilt sich das Licht, und wie verbreitet sich der Ostwind über die Erde?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Wer hat dem Regenstrom sein Bett gegraben und dem Donnerstrahl einen Weg gebahnt,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
damit es regne auf unbewohntes Land, auf die Wüste, wo kein Mensch ist,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
um zu sättigen die Einöde und Wildnis, damit das junge Grün gedeihen kann?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Hat der Regen auch einen Vater, und wer hat die Tropfen des Taues erzeugt?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Aus wessen Leibe ist das Eis hervorgegangen, und wer hat des Himmels Reif geboren?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Wie zu Stein erstarren die Gewässer, und der Wasserspiegel schließt sich fest zusammen.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Hast du die Bande des Siebengestirns geknüpft, oder kannst du die Fesseln des Orion lösen?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Kannst du die Zeichen des Tierkreises zu ihrer Zeit herausführen, und leitest du den Großen Bären samt seinen Jungen?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Kennst du die Gesetze des Himmels, oder bestimmst du seine Herrschaft über die Erde?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Kannst du deine Stimme zu den Wolken erheben [und befehlen], daß dich Regengüsse bedecken?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Kannst du Blitze entsenden, daß sie hinfahren und zu dir sagen: Siehe, hier sind wir?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Wer hat Weisheit in die Nieren gelegt, oder wer hat dem Herzen Verstand verliehen?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Wer zählt die Wolken mit Weisheit, und wer schüttet die Schläuche des Himmels aus,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
daß der Staub zu Klumpen wird und die Schollen aneinander kleben?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Jagst du der Löwin ihre Beute und stillst die Begierde der jungen Löwen,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
wenn sie in ihren Höhlen kauern, im Dickicht auf der Lauer liegen?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Wer bereitet den Raben ihre Speise, wenn ihre Jungen zu Gott schreien und aus Mangel an Nahrung herumflattern?
