Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Da antwortete der HERR dem Hiob aus dem Wettersturme heraus folgendermaßen:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
»Wer ist’s, der da den Heilsplan Gottes verdunkelt mit Worten ohne Einsicht?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Auf! Gürte dir die Lenden wie ein Mann, so will ich dich fragen, und du belehre mich!«
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
»Wo warst du, als ich die Erde baute? Sprich es aus, wenn du Einsicht besitzest!
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Wer hat ihre Maße bestimmt – du weißt es ja! –, oder wer hat die Meßschnur über sie ausgespannt?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Worauf sind ihre Grundpfeiler eingesenkt worden, oder wer hat ihren Eckstein gelegt,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
während die Morgensterne allesamt laut frohlockten und alle Gottessöhne jauchzten?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Und wer hat das Meer mit Toren verschlossen, als es hervorbrach, aus dem Mutterschoß heraustrat?
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
Als ich Gewölk zu seinem Kleide machte und dunkle Nebel zu seinen Windeln?
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
Als ich ihm das von mir bestimmte Gebiet absteckte und ihm Riegel und Tore herstellte
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
und sprach: ›Bis hierher darfst du kommen, aber nicht weiter, und hier soll sich der Stolz deiner Wellen brechen!‹
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Hast du jemals, seitdem du lebst, das Morgenlicht bestellt? Hast du dem Frührot seine Stätte angewiesen,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
daß es die Säume der Erde erfasse und die Frevler von ihr verscheucht werden?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Sie (die Erde) verwandelt sich alsdann wie Wachs unter dem Siegel, und alles stellt sich dar wie ein Prachtgewand;
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
den Frevlern aber wird ihr Licht entzogen, und der zum Schlagen schon erhobene Arm zerbricht.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Bist du bis zu den Quellen des Meeres gekommen, und hast du die tiefsten Tiefen des Weltmeers durchwandelt?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Haben sich vor dir die Pforten des Todes aufgetan, und hast du die Pforten des Schattenreichs gesehen?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Hast du die weiten Flächen der Erde überschaut? Sage an, wenn du dies alles weißt!
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Wo geht denn der Weg nach der Wohnung des Lichts, und die Finsternis, wo hat sie ihre Heimstätte,
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
daß du sie in ihr Gebiet hinbringen könntest und daß die Pfade zu ihrem Hause dir bekannt wären?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Du weißt es ja, denn damals wurdest du ja geboren, und die Zahl deiner Lebenstage ist groß!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Bist du zu den Vorratskammern des Schnees gekommen, und hast du die Speicher des Hagels gesehen,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
den ich aufgespart habe für die Drangsalszeiten, für den Tag des Kampfes und des Krieges?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Wo ist der Weg dahin, wo das Licht sich teilt und von wo der Ostwind sich über die Erde verbreitet?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Wer hat der Regenflut Kanäle gespalten und einen Weg dem Donnerstrahl gebahnt,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
um regnen zu lassen auf menschenleeres Land, auf die Steppe, wo niemand wohnt,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
um die Einöde und Wildnis reichlich zu tränken und Pflanzengrün sprießen zu lassen?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Hat der Regen einen Vater, oder wer erzeugt die Tropfen des Taues?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Aus wessen Mutterschoße geht das Eis hervor, und wer läßt den Reif des Himmels entstehen?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Wie zu Stein verhärten sich die Wasser, und der Spiegel der Fluten schließt sich zur festen Decke zusammen.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Vermagst du die Bande des Siebengestirns zu knüpfen oder die Fesseln des Orion zu lösen?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Läßt du die Bilder des Tierkreises zur rechten Zeit hervortreten, und leitest du den Großen Bären samt seinen Jungen?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Kennst du die für den Himmel gültigen Gesetze, oder bestimmst du seine Herrschaft über die Erde?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Kannst du deine Stimme hoch zu den Wolken dringen lassen, daß strömender Regen dich bedecke?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Entsendest du die Blitze, daß sie hinfahren und zu dir sagen: ›Hier sind wir‹?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Wer hat Weisheit in die Wolkenschichten gelegt oder wer dem Luftgebilde Verstand verliehen?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Wer zählt die Federwolken mit Weisheit ab, und die Schläuche des Himmels, wer läßt sie sich ergießen,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
wenn das Erdreich sich zu Metallguß verhärtet hat und die Schollen sich fest zusammenballen?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Erjagst du für die Löwin die Beute, und stillst du die Gier der jungen Leuen,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
wenn sie in ihren Höhlen kauern, im Dickicht auf der Lauer liegen?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Wer verschafft dem Raben sein Futter, wenn seine Jungen zu Gott schreien und wegen Mangels an Nahrung umherirren?
