< Jób 38 >

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Dann antwortete Jahwe Hiob aus dem Wettersturm und sprach:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Wer da verdunkelt Ratschluß mit Worten ohne Einsicht?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Auf, gürte deine Lenden wie ein Mann; so will ich dich fragen und du belehre mich!
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Wo warst du, als ich die Erde gründete? Sag an, wenn du Einsicht besitzest?
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Wer hat ihre Maße bestimmt - du weißt es ja! - oder wer hat über sie die Meßschnur gespannt?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Worauf sind ihre Pfeiler eingesenkt, oder wer hat ihren Eckstein hingeworfen,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
unter dem Jubel der Morgensterne allzumal, als alle Gottessöhne jauchzten?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Wer verwahrte hinter Thoren das Meer, als es hervorbrach, aus dem Mutterschoß hervorging,
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
als ich Gewölk zu seinem Kleide machte und dichte Finsternis zu seinen Windeln?
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
als ich ihm seine Grenze ausbrach und Riegel und Thore setzte
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
und sprach: “Bis hierher sollst du kommen und nicht weiter und hier soll sich brechen deiner Wogen Übermut!”
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Hast du je in deinem Leben dem Morgen geboten, dem Frührot seine Stätte angewiesen,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
die Säume der Erde zu fassen, daß die Frevler von ihr abgeschüttelt werden?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Sie verwandelt sich wie Thon unter dem Siegel; sie stellen sich dar wie ein Gewand.
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
Und den Frevlern wird ihr Licht entzogen, und der schon erhobene Arm wird zerschmettert.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Bist du zu des Meeres Strudeln gelangt und bist du auf dem Grund der Tiefe gewandelt?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Haben sich dir des Todes Thore aufgethan, und schautest du die Thore des tiefen Dunkels?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Hast du der Erde Breiten überschaut? Sag an, wenn du das alles weißt!
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Wo hoch ist der Weg dahin, wo das Licht wohnt, und die Finsternis, - wo ist doch ihre Stätte,
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
daß du sie in ihr Gehege brächtest und die Pfade zu ihrem Hause kenntest?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Du weißt es, denn damals wurdest du geboren, und deiner Tage Zahl ist groß!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Bist du zu den Speichern des Schnees gelangt und hast du die Speicher des Hagels erschaut,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
den ich aufgespart habe für die Drangsalszeit, für den Tag der Schlacht und des Kriegs?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Wo doch ist der Weg dahin, wo das Licht sich teilt, der Ost sich über die Erde verbreitet?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Wer hat dem Regen Kanäle gespalten und einen Weg dem Wetterstrahl,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
um es regnen zu lassen auf menschenleeres Land, auf die Wüste, in der niemand wohnt,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
um Öde und Wildnis zu sättigen und frischen Graswuchs sprießen zu lassen?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Hat der Regen einen Vater, oder wer hat die Tautropfen gezeugt?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Aus wessen Schoße ging das Eis hervor, und des Himmels Reif, wer hat ihn geboren?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Wie Stein verdichten sich die Wasser, und die Fläche der Flut hält fest zusammen.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Vermagst du die Bande der Plejaden zu knüpfen oder die Fesseln des Orions zu lösen?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Führst du die Tierkreisbilder heraus zu ihrer Zeit und leitest du den Bär samt seinen Jungen?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Kennst du die Gesetze des Himmels oder bestimmst du seine Herrschaft über die Erde?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Erhebst du zur Wolke deine Stimme, daß Schwall von Wassern dich bedecke?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Entsendest du Blitze, daß sie hinfahren und zu dir sagen: Hier sind wir?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Wer hat ins Wolkendunkel Weisheit gelegt oder wer verlieh dem Luftgebilde Verstand?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Wer zählt die Wolken mit Weisheit ab, und die Krüge des Himmels - wer legt sie um,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
wenn das Erdreich zu Gußwerk zusammenfließt, und die Schollen aneinander kleben?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Erjagst du für die Löwin Beute und stillst du die Gier der jungen Löwen,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
wenn sie sich in den Lagerstätten ducken, im Dickicht auf der Lauer liegen?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Wer bereitet dem Raben seine Zehrung, wenn seine Jungen zu Gott schreien, umherirren ohne Nahrung?

< Jób 38 >