Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Silloin Herra vastasi Jobille tuulispäästä ja sanoi:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
"Kuka olet sinä, joka taitamattomilla puheilla pimennät minun aivoitukseni?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Vyötä nyt kupeesi kuin mies; minä kysyn sinulta, opeta sinä minua.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Missä olit silloin, kun minä maan perustin? Ilmoita se, jos ymmärryksesi riittää.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Kuka on määrännyt sen mitat-tottapa sen tiedät-tahi kuka on vetänyt mittanuoran sen ylitse?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Mihin upotettiin sen perustukset, tahi kuka laski sen kulmakiven,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
kun aamutähdet kaikki iloitsivat ja kaikki Jumalan pojat riemuitsivat?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Ja kuka sulki ovilla meren, kun se puhkesi ja kohdusta lähti,
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
kun minä panin sille pilven vaatteeksi ja synkeyden kapaloksi,
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
kun minä rakensin sille rajani, asetin sille teljet ja ovet
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
ja sanoin: 'Tähän asti saat tulla, mutta edemmäksi et; tässä täytyy sinun ylväiden aaltojesi asettua'?
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Oletko eläissäsi käskenyt päivän koittaa tahi osoittanut aamuruskolle paikkansa,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
että se tarttuisi maan liepeisiin ja pudistaisi jumalattomat siitä pois?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Silloin se muuttuu niinkuin savi sinetin alla, ja kaikki tulee kuin vaatetettuna esille;
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
jumalattomilta riistetään heidän valonsa, ja kohonnut käsivarsi murskataan.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Oletko astunut alas meren lähdesuonille asti ja kulkenut syvyyden kuilut?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Ovatko kuoleman portit sinulle paljastuneet, oletko nähnyt pimeyden portit?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Käsitätkö, kuinka avara maa on? Ilmoita se, jos kaiken tämän tiedät.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Mikä on tie sinne, kussa asuu valo, ja missä on pimeyden asuinsija,
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
että saattaisit sen alueellensa ja tuntisit polut sen majalle?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Kaiketi sen tiedät, sillä synnyithän jo silloin, ja onhan päiviesi luku ylen suuri!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Oletko käynyt lumen varastohuoneissa, ja oletko nähnyt rakeiden varastot,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
jotka minä olen säästänyt ahdingon ajaksi, sodan ja taistelun päiväksi?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Mitä tietä jakaantuu valo ja itätuuli leviää yli maan?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Kuka on avannut kuurnan sadekuurolle ja ukkospilvelle tien,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
niin että sataa maahan, joka on asumaton, erämaahan, jossa ei ihmistä ole,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
niin että autio erämaa saa kylläksensä ja maa kasvaa vihannan ruohon?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Onko sateella isää, tahi kuka on synnyttänyt kastepisarat?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Kenen kohdusta on jää tullut, ja kuka on synnyttänyt taivaan härmän?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Vesi tiivistyy kuin kiveksi, ja syvyyden pinta sulkeutuu kiinni.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Taidatko solmita Otavan siteet tahi irroittaa kahleista Kalevanmiekan?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Voitko tuoda esiin eläinradan tähdet aikanansa ja johdattaa Seulaset lapsinensa?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Tunnetko taivaan lait, tahi sinäkö säädät, miten se maata vallitsee?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Taidatko korottaa äänesi pilviin ja saada vesitulvan peittämään itsesi?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Taidatko lähettää salamat menemään, niin että sanovat sinulle: 'Katso, tässä olemme'?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Kuka on pannut viisautta pilvenlonkiin, tahi kuka antoi pilvenhattaroille ymmärrystä?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Kuka on niin viisas, että laskee pilvien luvun, kuka kaataa tyhjiksi taivaan leilit,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
kun multa on kuivunut kovaksi kuin valettu ja maakokkareet toisiinsa takeltuneet?"
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
"Sinäkö ajat saaliin naarasleijonalle ja tyydytät nuorten leijonain nälän,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
kun ne kyyristyvät luolissansa ja ovat väijyksissä tiheikössä?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Kuka hankkii ravinnon kaarneelle, kun sen poikaset huutavat Jumalan puoleen ja lentelevät sinne tänne ruokaa vailla?
