Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Tete Yehowa ɖo nyawo ŋu na Hiob to ahom me be,
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
“Ame ka nye esi tsɔ viviti tsyɔ nye aɖaŋudede dzi kple nya siwo gɔmesese meli na la o?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Tso nàbla ali dzi abe ŋutsu ene, mabia nya wò, nàɖo eŋu nam.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
“Afi ka nènɔ esi meɖo anyigba ƒe gɔmeɖokpewo anyi? Gblɔe nam, ne èse egɔme.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Ame kae dzidze eƒe kekeme kple didime? Ànyae godoo! Ame kae tsɔ dzidzeka ɖo eŋu?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Nu ka dzi woɖo egɔme anyi ɖo? Alo ame kae ɖo eƒe dzogoedzikpe
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
esi ŋukeɣletiviwo le ha dzim ɖekae eye Mawudɔlawo katã do dzidzɔɣli?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
“Ame kae do ʋɔ ɖe atsiaƒu nu esi wòdo go kpoyi tso dadaa ƒe dɔ me
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
esi metsɔ lilikpo wɔ eƒe awudodoe heblae ɖe viviti tsiɖitsiɖitsiɖi me,
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
esi meɖo seɖoƒe nɛ, hede ʋɔtru kple gametiwo enu,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
esi megblɔ be, ‘Afii ko nàse, mèkpɔ mɔ ato liƒo sia dzi o, afi sia ko wò dada kple ɖokuidodoɖedzi ase?’
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
“Èɖe gbe na ŋdi kpɔ tso esi wò ŋkekewo dze egɔme alo na fɔŋli nya eƒe nɔƒe,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
be wòalé anyigba ƒe toga, ahaʋuʋu ame vɔ̃ɖiwo ɖa le edzia?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Anyigba trɔ eƒe nɔnɔme abe anyi le nutrenu te ene, eye eƒe nɔnɔme le abe avɔ tɔ ene.
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
Woxɔ ame vɔ̃ɖiwo ƒe kekeli le wo si eye woŋe woƒe abɔ si wodo ɖe dzi.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
“Èzɔ mɔ yi ɖe atsiaƒu ƒe vudo me alo zɔ le gogloƒe ƒe nudiƒewo kpɔa?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Wofia ku ƒe agbowo wò kpɔa? Èkpɔ ku ƒe vɔvɔli ƒe agbowo kpɔa?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Èse anyigba ƒe kekeme gɔmea? Gblɔe nam, ne ènya esiawo katã.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
“Afi ka mɔ si yi kekeli ƒe nɔƒe la to? Eye afi kae nye viviti nɔƒe?
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
Àte ŋu akplɔ wo ayi wo nɔƒewoea? Ènya toƒe si yi ɖe wo nɔƒea?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Meka ɖe edzi be ènyae elabena wodzi wò ye ma ɣi xoxo! Ƒe geɖewoe nye esia esi nèle agbe!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
“Ège ɖe sno ƒe nudzraɖoƒe alo kpɔ kpetsi ƒe nudzraɖoƒe,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
esi meɖo ɖi na xaxaɣi, aʋaŋkekewo kple aʋakpegbe la kpɔa?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Afi ka mɔ si wotona yia teƒe si dzikedzo kakana le alo teƒe si wokakaa ɣedzeƒeya le ɖe anyigba blibo la dzi la to?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Ame kae ɖo toƒe na tsi gã siwo dzana kple mɔ na ahom sesẽwo,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
be woade tsi anyigba si dzi ame mele o kple gbegbe si ame menɔ o,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
be wòaɖi kɔ na kuɖiɖinyigba gbɔlo eye wòamie gbe fɛ̃wo?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Fofo le tsidzadza sia? Ame kae nye tɔ na ahũdzadza?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Ame ka ƒe dɔ mee tsikpe do tso? Ame kae dzi zãmu si dzana tso dziƒo,
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
esi tsiwo do kpe abe ahlihã ene eye gogloƒewo tame zu tsikpe?
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
“Àte ŋu abla Atifieŋu siwo le keklẽma? Àte ŋu atu Avutɔ ƒe kawoa?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Àte ŋu akplɔ ŋukeɣletiviwo ado goe ne woƒe dodoɣi ɖo alo akplɔ koklonɔ kple viawoa?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Ènya dziƒo ƒe sewoa? Àte ŋu aɖo Mawu ƒe fiaɖuɖu anyi ɖe anyigba dzia?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
“Àte ŋu akɔ gbe dzi ado ɣli na lilikpowo, eye nàtsɔ tsiɖɔɖɔ atsyɔ ɖokuiwò dzia?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Wòe ɖo dzikedzo ɖe eƒe mɔ dzia? Ɖe wova gblɔna na wò be, ‘Míawoe nye esi’ mahã?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Ame kae tsɔ nunya na dzi alo gɔmesese na susu?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Ame ka sie nunya le be wòaxlẽ lilikpowo? Ame kae ate ŋu aviã tsizɔ siwo le dziƒo,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
ne anyigba do kpe eye anyikɔ siwo le anyigba la lé ɖe wo nɔewo ŋu?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
“Wòe daa ade na dzatanɔ eye nèdia nuɖuɖu na dzatawo, ne dɔ le wo wum
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
eye womlɔ woƒe dowo me alo le adeklo dzi le ave mea?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Ame kae dia nuɖuɖu na akpaviãwo, ne viawo le xɔxlɔ̃m na Mawu eye wole tsatsam le nuɖuɖu makpɔmakpɔ ta?
