< Jób 38 >

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
And YHWH answers Job out of the whirlwind and says:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
“Who [is] this—darkening counsel, By words without knowledge?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Now gird your loins as a man, And I ask you, and you cause Me to know.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Where were you when I founded the earth? Declare, if you have known understanding.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Who placed its measures—if you know? Or who has stretched out a line on it?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
On what have its sockets been sunk? Or who has cast its cornerstone—
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
In the singing together of [the] stars of morning, When all [the] sons of God shout for joy?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
And He shuts up the sea with doors, In its coming forth, it goes out from the womb.
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
In My making a cloud its clothing, And thick darkness its swaddling band,
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
And I measure My statute over it, And place bar and doors,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
And say, To here you come, and no more, And a command is placed On the pride of your billows.
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Have you commanded morning since your days? Do you cause the dawn to know its place?
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
To take hold on the skirts of the earth, And the wicked are shaken out of it,
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
It turns itself as clay of a seal And they station themselves as clothed.
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
And their light is withheld from the wicked, And the arm lifted up is broken.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Have you come to springs of the sea? And in searching the deep Have you walked up and down?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Were the gates of death revealed to you? And do you see the gates of death-shade?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
You have understanding, Even to the broad places of earth! Declare—if you have known it all.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Where [is] this—the way light dwells? And darkness, where [is] this—its place?
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
That you take it to its boundary, And that you understand the paths of its house.
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
You have known—for then you are born, And the number of your days [are] many!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Have you come to the treasure of snow? Indeed, do you see the treasures of hail,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
That I have kept back for a time of distress, For a day of conflict and battle?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Where [is] this, the way light is apportioned? It scatters an east wind over the earth.
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Who has divided a conduit for the flood? And a way for the lightning of the voices?
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
To cause [it] to rain on a land [with] no man, A wilderness [with] no man in it.
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
To satisfy a desolate and ruined place, And to cause to shoot up The produce of the tender grass?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Does the rain have a father? Or who has begotten the drops of dew?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
From whose belly came forth the ice? And the hoarfrost of the heavens, Who has begotten it?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Waters are hidden as a stone, And the face of the deep is captured.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Do you bind the chains of the Pleiades? Or do you open the cords of Orion?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Do you bring out the twelve signs in [their] season? And do you comfort the Great Bear over her sons?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Have you known the statutes of the heavens? Or do you appoint Its dominion in the earth?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Do you lift up your voice to the cloud, And abundance of water covers you?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Do you send out lightnings, and they go And say to you, Behold us?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Who has put wisdom in the inward parts? Or who has given understanding to the covered part?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Who numbers the clouds by wisdom? And the bottles of the heavens, Who causes to lie down,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
In the hardening of dust into hardness, And clods cleave together?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Do you hunt prey for a lion? And fulfill the desire of young lions?
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
When they bow down in dens—Abide in a thicket for a covert?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Who prepares for a raven his provision, When his young ones cry to God? They wander without food.”

< Jób 38 >