< Jób 37 >
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
“ʻOku tetetete hoku loto foki ʻi he meʻa ni, pea homo mei hono potu.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Ke ke fanongo lelei ki he longoaʻa ʻo hono leʻo, mo e fatulisi ʻoku ʻalu atu mei hono fofonga.
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
ʻOku ne fakahinohino ia ʻi he lalo langi kotoa pē, mo ʻene ʻuhila ʻoku aʻu atu ki he ngaahi ngataʻanga ʻo māmani.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Hili ia ʻoku ʻuʻulu ʻae leʻo: ʻoku ne mana ʻaki ʻae leʻo ʻo hono ngeia; pea ʻi he ongoʻi ʻo hono leʻo ʻe ʻikai te ne taʻofi ia.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
ʻOku mana fakamanavahē mai ʻe he ʻOtua ʻaki hono leʻo; ʻoku fai ʻe ia ʻae ngaahi meʻa lahi, ʻaia ʻoku ʻikai te tau faʻa ʻiloʻi.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
He ʻoku pehē ʻe ia ki he ʻuha hinehina, ‘Ke ke ʻi he kelekele koe;’ pea pehē pe ki he taumosi, mo e ʻuha lahi foki ʻo hono mālohi.
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
ʻOku ne tāpuni ʻae nima ʻoe tangata kotoa pē; koeʻuhi ke ʻilo ʻe he tangata kotoa pē ʻa ʻene ngāue.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Pea ʻoku toki hū ʻae fanga manu ki he ngaahi ʻana, ʻo nofo ʻi honau ngaahi potu.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
ʻOku haʻu ʻae ʻahiohio mei he feituʻu tonga: mo e momoko mei he tokelau.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
ʻOku tupu ʻae hahau ʻi he mānava ʻae ʻOtua; pea ʻoku ʻapiʻapi ai ʻae māukupu ʻoe ngaahi vai.
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Pea ʻi he faʻa ʻuha ʻoku ne fakamanifinifi ʻae ʻao matolu: ʻoku ne veteki ʻa ʻene ʻao ngingila:
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Pea ʻoku ʻave fakatakamilo ia ʻe heʻene fakakaukau: koeʻuhi ke nau fai ʻaia kotoa pē ʻoku ne fekau kiate kinautolu ʻi he funga ʻo māmani ʻi he fonua.
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
ʻOku ne pule ke haʻu ia, ko e meʻa tautea, pe ko e meʻa ʻa hono fonua, pe ʻi he ʻaloʻofa.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
“Ke ke fakafanongo ʻe Siope, ki he meʻa ni: tuʻu mai ʻo fakakaukau ki he ngaahi ngāue fakaofo ʻae ʻOtua.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
ʻOku ke ʻilo naʻe fakatonutonu ia ʻanefē ʻe he ʻOtua, pea pule ke huhulu ʻae maama ʻo ʻene ʻao?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
ʻOku ke ʻilo ʻae potupotumālie ʻoe ngaahi ʻao, ʻae ngaahi ngāue fakaofo ʻo ia ʻaia ʻoku haohaoa ʻi he ʻilo?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
Pea ʻoku mafana fēfē ho ngaahi kofu, ʻoka ne ka fakatofutofu ʻae fonua ʻaki ʻae matangi tonga?
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
He naʻa ke kau mo ia ʻi he folahi atu ʻae langi, ʻaia ʻoku mālohi, pea ʻoku tatau mo e sioʻata haka?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
ʻAko mai kiate kimautolu pe ko e hā te mau tala kiate ia; he ʻoku ʻikai te mau faʻa fakatonutonu ʻemau lea, ko e meʻa ʻi he fakapoʻuli.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
ʻE tala kiate ia ʻoku ou lea? Kapau ʻe lea ha tangata, ko e moʻoni ʻe fōngia hifo ia.
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Pea ko eni ʻoku ʻikai mamata ʻe he kakai ki he maama ngingila ʻoku ʻi he ngaahi ʻao: ka ʻoku ʻalu ʻae matangi, ʻo ne fakamaʻa ia.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
ʻOku haʻu ʻae ʻafua mei he tokelau: ʻoku ʻi he ʻOtua ʻae ngeia fakamanavahē.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Ko e Māfimafi, ʻoku ʻikai te tau faʻa ʻiloʻi ia: ʻoku lahi ia ʻi he mālohi, mo e fakamaau, pea mohu angatonu: ʻe ʻikai te ne tautea.
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Ko ia ʻoku manavahē ai ʻae kakai kiate ia: ʻoku ʻikai te ne tokanga ki ha tokotaha ʻoku loto poto.”