< Jób 37 >
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
Por lo cual también se estremece mi corazón y salta fuera de su lugar.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
¡Escuchen atentamente el trueno de su voz y el estruendo que sale de su boca!
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Suelta sus relámpagos por debajo de todo el cielo, que llegan hasta los confines de la tierra.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Tras ellos ruge su voz. Truena ʼEL con voz majestuosa, y aunque sea oída su voz, no los detiene.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
ʼEL truena con voz maravillosa y hace cosas que no podemos comprender.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
A la nieve dice: Cae a la tierra. También a la lluvia y al aguacero torrencial.
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Así hace que todo hombre se retire, para que todos los hombres reconozcan su obra.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Las bestias se meten en lugar de descanso y permanecen en sus guaridas.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
De su cámara viene la tormenta y el frío de los vientos del norte.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Por el soplo de ʼEL se forma el hielo y se congelan las amplias aguas.
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Carga de humedad la densa nube. Dispersa las nubes con sus relámpagos,
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
que giran según su designio para cumplir sus órdenes sobre la superficie de la tierra habitada.
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Las hace venir, unas veces como azote, otras, a favor de su tierra y otras por misericordia.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Oh Job, escucha esto. Detente y considera las maravillas de ʼEL.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
¿Sabes cuándo ʼEloah las establece y hace fulgurar la luz de su nube?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
¿Conoces tú el equilibrio de las nubes, las obras prodigiosas de Aquél que es perfecto en conocimiento?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
¿Por qué están calientes tus ropas cuando la tierra está tranquila a causa del viento del sur?
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
¿Extendiste con Él la bóveda celeste, sólida como un espejo fundido?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Muéstranos qué le diremos. Porque no podemos ordenar nuestras ideas a causa de las tinieblas.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
¿Será necesario informarle lo que yo digo? ¿O debe un hombre desear que sea tragado?
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Ciertamente no es posible mirar la luz oscurecida por las nubes, pero un viento pasa, y la despeja.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
Del norte asoma un dorado resplandor. ¡En ʼEloha hay una asombrosa majestad!
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
¡ʼEL-Shadday, a Quien no alcanzamos! Exaltado en poder, Él no hará violencia a la equidad. Es abundante en justicia.
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Por tanto, los hombres le temen. Él no estima a alguno que cree en su corazón ser sabio.