Jób 37
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
이로 인하여 내 마음이 떨며 자기 처소에서 떠나느니라
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
하나님의 음성 곧 그 입에서 나오는 소리를 들으라 들으라
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
그 소리를 천하에 퍼치시며 번개 빛으로 땅끝까지 이르게 하시고
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
그 후에 음성을 발하시며 위엄의 울리는 음성을 내시고는 그 음성이 들릴 때에 번개 빛을 금치 아니하시느니라
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
하나님이 기이하게 음성을 울리시며 우리의 헤아릴 수 없는 큰 일을 행하시느니라
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
눈을 명하여 땅에 내리라 하시며 적은 비와 큰 비도 그 같이 내리게 하시느니라
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
그가 각 사람의 손을 봉하시나니 이는 그 지으신 모든 사람으로 그것을 알게 하려 하심이니라
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
짐승들은 숨는 곳으로 들어가서 그 굴에 머물며
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
남방 밀실에서는 광풍이 이르고 북방에서는 찬 기운이 이르며
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
하나님의 부시는 기운에 얼음이 얼고 물의 넓이가 줄어지느니라
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
그가 습기로 빽빽한 구름 위에 실으시고 번개 빛의 구름을 널리펴신즉
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
구름이 인도하시는대로 두루 행하나니 이는 무릇 그의 명하시는 것을 세계상에 이루려 함이라
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
혹 징벌을 위하며, 혹 토지를 위하며, 혹 긍휼 베푸심을 위하여 구름으로 오게 하시느니라
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
욥이여 이것을 듣고 가만히 서서 하나님의 기묘하신 일을 궁구하라
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
하나님이 어떻게 이런 것들에게 명령하셔서 그 구름의 번개 빛으로 번쩍 번쩍하게 하시는지 네가 아느냐?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
구름의 평평하게 뜬 것과 지혜가 온전하신 자의 기묘한 일을 네가 아느냐?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
남풍으로 하여 땅이 고요할 때에 네 의복이 따뜻한 까닭을 네가 아느냐?
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
네가 능히 그와 함께 하여 부은 거울 같은 견고한 궁창을 펼 수 있느냐?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
우리가 그에게 할 말을 너는 우리에게 가르치라 우리는 어두워서 진술하지 못하겠노라
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
내가 말하고 싶은 것을 어찌 그에게 고할 수 있으랴 어찌 삼키우기를 바랄 자가 있으랴
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
사람이 어떤 때는 궁창의 광명을 볼 수 없어도 바람이 지나가면 맑아지느니라
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
북방에서는 금 빛이 나오나니 하나님께는 두려운 위엄이 있느니라
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
전능자를 우리가 측량할 수 없나니 그는 권능이 지극히 크사 심판이나 무한한 공의를 굽히지 아니 하심이라
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
그러므로 사람들은 그를 경외하고 그는 마음에 지혜롭다 하는 자를 돌아보지 아니하시느니라
