< Jób 37 >

1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
Ama anazama fore'ma nehigeno'a nagu'amo'a antari nehigeno, tumo'nimo'a fakrofakro nehie.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Anumzamo'ma kema nehigeno agerumo'ma monagemo'ma nehiazama huno atineramiana tamagesa ante'netma antahi so'e hiho.
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Ana monagemofo agasasa anami monafina atregeno vuno eno huvaga neregeno, kopasi'namofo masa'a atregeno mopamo'ma umetre eme atrema hu'nerega vuno eno nehie.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Hagi kopasi'nama erigetama ketonkeno anantera, Anumzamofona hankavenentake agerumo'a monagemo'ma hiaza higeta nentahune. Anumzamo'ma kema nehigeno'a, kopasi'namo'ma nehiaza huno masa'amo'a rumarave huno vuno eno nehie.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Anumzamofo agerumo'a monagemo'ma nehiaza hu'neankino, so'e zantfa huno knare hu'ne. Agra tusi'a hankave'areti, tagri antahi'zana agatereno ranra eri'zana e'neriankita, anazana tagra keta antahita osugahune.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Agra higeno ko'mopa komo'a moparera runentegeno, rankora huntegeno tusiza huno mopafina nerie
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Ana'ma nehige'za maka vahe'mo'za eri'zana e'ori atre'za amne mani'ne'za, Agri hankave'a negaze.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Hagi ana knafina afi zagagafamo'za koro fre'za vu'za, fra'makiza nemaniza havegampino, kerigampi ome fra'nekize.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
Hagi kagigagi zahomo'a agrama nemaniregati ne-egeno, ra zahomo'a zasi avareno ne-e.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Anumzamo'ma asimu'ma nentegeno'a tusi zasi nehigeno, tintamimo'a fonupareno kragenefe.
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Anumzamo'a hampompina tina eri atru huno erivineteno, kopasi'na atregeno ana hampompina ruganani huno vuno eno nehie.
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Anumzamo'a vuo huno'ma hunterega vuno hampomo'a ome eri tru hutere huno neme. E'ina hihoma huno huzmanteaza hu'za maka kaziga ama mopamofo agofetura vano nehaze.
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Mago'a zupa Anumzamo'a vagaore avesizama'a zamaveri huge knazama zamige, hunaku kora atregeno nerie.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Jopuga kagesa ante'nenka ama nanekea antahio, Anumzamo'ma ruzahu ruzahu zantamima eri fore'ma nehia zantamina negenka antahintahia erio.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Anumzamo'a hakare zana kegava hu'neankino, kopsi'nama huntegeno hampompinti'ma ruganani huno'ma vuno eno'ma nehia zana kagra kenka antahinka nosampi?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Maka zama tro'ma hu'zana Anumzamo'a antahi ani' hu'neankino, hampoma ante agofetu agofetu huno antegeno anami kankamumpima me'nea zana kagra kenka antahinka nosampi?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
Hagi sauti kazigati'ma zaho'ma ne-ea zahomo'a omegeno, anante maka zamo'a kazara osuno oti fatgo higeno'a, kamu'namo'a kukenaka'a pasunekie.
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
Anumzamo'a higeno bronsireti'ma tro'ma hu'naza kapoteti'ma masamo'ma rumarave nehiaza huno, amuho zamo'a hamponteti ome antegeno eneramie. Ana hu'neanki, kagra e'ina hu'zana hugara hu'nampi?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
E'ina hu'negu tagra na'ane huta Anumzamofonkura hugahumpi rempi huramio. Tagripina mago antahi'zana omane'neankita, mago knare nanekea huta tagra'a tagura ovazigahune.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Nagrama mago nanekema hunaku'ma nehanugeno'a, mago'a Anumzamofona asami'nageno agesa ante'neno keagani'a antahi so'ea hugahifi? I'o anara osuno nagrira nazeri haviza hugahie.
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Monafima me'nea hampoma zahomo'ma eri papama hutrenigeno, zagemo'ma tusiza huno amuhoma hanigeta, zagefina tavua onketfa hugahune.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
E'ina avamente noti kazigati'ma tusi'a tavi'ma ne-ea tavimofo masa'amo'a goligna nehie. E'i Anumzankino avasase zama'amo azeri kaginte'negeno, hankavenentake masa zama'afi ne-e.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Hankavenentake Anumzamofona tusi'a hihamu'a me'neankita, Agri avatera erava'oa osugahune. Hianagi Agra fatgo huno refko nehia Anumza mani'neankino, tazeri havizana nosie.
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Anama hiazamo hige'za vahe'mo'za Agrira koro hunentaze. Hagi ama' antahi'zane vahe mani'nonema hu'zama nehaza vahera antahi nozamie.

< Jób 37 >