< Jób 37 >
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
これがためにわが心もまたわななき、その所からとび離れる。
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
聞け、神の声のとどろきを、またその口から出るささやきを。
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
彼はこれを天が下に放ち、その光を地のすみずみまで至らせられる。
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
その後、声とどろき、彼はそのいかめしい声をもって鳴り渡られる。その声の聞える時、彼はいなずまを引きとめられない。
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
神はその驚くべき声をもって鳴り渡り、われわれの悟りえない大いなる事を行われる。
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
彼は雪に向かって『地に降れ』と命じ、夕立ちおよび雨に向かって『強く降れ』と命じられる。
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
彼はすべての人の手を封じられる。これはすべての人にみわざを知らせるためである。
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
その時、獣は穴に入り、そのほらにとどまる。
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
つむじ風はそのへやから、寒さは北風から来る。
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
神のいぶきによって氷が張り、広々とした水は凍る。
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
彼は濃い雲に水気を負わせ、雲はそのいなずまを散らす。
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
これは彼の導きによってめぐる。彼の命じるところをことごとく世界のおもてに行うためである。
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
神がこれらをこさせるのは、懲しめのため、あるいはその地のため、あるいはいつくしみのためである。
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
ヨブよ、これを聞け、立って神のくすしきみわざを考えよ。
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
あなたは知っているか、神がいかにこれらに命じて、その雲の光を輝かされるかを。
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
あなたは知っているか、雲のつりあいと、知識の全き者のくすしきみわざを。
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
南風によって地が穏やかになる時、あなたの着物が熱くなることを。
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
あなたは鋳た鏡のように堅い大空を、彼のように張ることができるか。
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
われわれが彼に言うべき事をわれわれに教えよ、われわれは暗くて、言葉をつらねることはできない。
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
わたしは語ることがあると彼に告げることができようか、人は滅ぼされることを望むであろうか。
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
光が空に輝いているとき、風過ぎて空を清めると、人々はその光を見ることができない。
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
北から黄金のような輝きがでてくる。神には恐るべき威光がある。
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
全能者はわれわれはこれを見いだすことができない。彼は力と公義とにすぐれ、正義に満ちて、これを曲げることはない。
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
それゆえ、人々は彼を恐れる。彼はみずから賢いと思う者を顧みられない」。