< Jób 37 >

1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
Oui, à ce bruit mon cœur s'épouvante, il s'ébranle et se déplace.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Ecoutez! écoutez le roulement de sa voix, et le murmure qui sort de sa bouche!
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Il lui fait parcourir tout le ciel, et Il lance l'éclair jusqu'à l'horizon de la terre.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Aussitôt sa voix mugit, Il tonne de sa voix de majesté, et ne retient plus sa foudre,
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Dieu par sa voix produit la merveille du tonnerre; Il fait des choses grandes que nous ne comprenons point.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Il dit à la neige: Tombe sur la terre! la pluie et les torrents de pluie attestent sa puissance.
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Il engourdit les mains de tous les hommes, afin que tous les humains qui sont ses créatures, reconnaissent ce qu'il est.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Alors les bêtes sauvages gagnent leurs tanières, et sommeillent dans leurs cavernes.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
La tempête sort de sa prison, et les vents impétueux amènent la froidure.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Au souffle de Dieu la glace est formée, et les ondes dilatées se condensent;
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
d'humidité Il charge aussi la nue; Il épand les nuages porteurs de ses feux,
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
qui tournoient en tout sens, sous sa conduite, pour exécuter tout ce qu'il leur commande, sur la surface du disque de la terre;
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
tantôt pour punir, si sa terre est coupable, tantôt pour bénir, Il les fait arriver.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
O Job, prête l'oreille à ces choses! continue à étudier les miracles de Dieu!
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
En sais-tu les causes, quand Dieu les fait paraître, et qu'il fait resplendir le feu de sa nuée?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Comprends-tu le balancement des nues, merveille du Dieu parfaitement sage,
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
la chaleur que prennent tes vêtements, quand la terre reçoit du midi un air qui accable?
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
Etendras-tu, comme Lui, le firmament, lui donnant la solidité d'un miroir de fonte?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Apprends-nous ce qu'il nous faut Lui dire? Ah! les ténèbres où nous sommes, nous mettent hors d'état de Lui rien proposer!…
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Mes discours lui seront-ils rapportés?… Mais désira-t-on jamais d'être anéanti?
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Aussi bien l'on ne regarde point fixement le soleil, quand il brille dans les airs, et qu'un vent passe, et lui rend sa pureté.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
Du Septentrion l'on peut bien tirer l'or, mais Dieu oppose un éclat formidable.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Jusqu'au Tout-puissant nous ne saurions pénétrer! Il est éminent par la force et par l'équité, et par une souveraine justice; Il ne rend aucun compte.
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Craignez-le donc, ô hommes; Il n'accorde ses regards à aucun des sages.

< Jób 37 >