Jób 37
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
Also, at this my heart trembleth, And it moveth from its place.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Hearken diligently to the trembling of His voice, Yea, the sound from His mouth goeth forth.
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Under the whole heavens He directeth it, And its light [is] over the skirts of the earth.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
After it roar doth a voice — He thundereth with the voice of His excellency, And He doth not hold them back, When His voice is heard.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
God thundereth with His voice wonderfully, Doing great things and we know not.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
For to snow He saith, 'Be [on] the earth.' And the small rain and great rain of His power.
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Into the hand of every man he sealeth, For the knowledge by all men of His work.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
And enter doth the beast into covert, And in its habitations it doth continue.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
From the inner chamber cometh a hurricane, And from scatterings winds — cold,
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
From the breath of God is frost given, And the breadth of waters is straitened,
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Yea, by filling He doth press out a cloud, Scatter a cloud doth His light.
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
And it is turning itself round by His counsels, For their doing all He commandeth them, On the face of the habitable earth.
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Whether for a rod, or for His land, Or for kindness — He doth cause it to come.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Hear this, O Job, Stand and consider the wonders of God.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Dost thou know when God doth place them, And caused to shine the light of His cloud?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Dost thou know the balancings of a cloud? The wonders of the Perfect in knowledge?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
How thy garments [are] warm, In the quieting of the earth from the south?
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
Thou hast made an expanse with Him For the clouds — strong as a hard mirror!
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Let us know what we say to Him, We set not in array because of darkness.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Is it declared to Him that I speak? If a man hath spoken, surely he is swallowed up.
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
And now, they have not seen the light, Bright it [is] in the clouds, And the wind hath passed by and cleanseth them.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
From the golden north it cometh, Beside God [is] fearful honour.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
The Mighty! we have not found Him out, High in power and judgment, He doth not answer! And abundant in righteousness,
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Therefore do men fear Him, He seeth not any of the wise of heart.
