Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Y pasando a delante Eliú, dijo:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Espérame un poco, y enseñarte he: porque todavía hablo por Dios.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Tomaré mi sabiduría de lejos, y daré la justicia a mi Hacedor.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Porque de cierto no son mentira mis palabras, antes se trata contigo con perfecta sabiduría.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
He aquí, que Dios es grande, y no aborrece, fuerte en virtud de corazón.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
No dará vida al impío; y a los afligidos dará su derecho.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
No quitará sus ojos del justo: mas con los reyes los pondrá también en trono para siempre, y serán ensalzados.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
Y si estuvieren presos en grillos, y cautivos en las cuerdas de aflicción,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
El les anunciará la obra de ellos, y que sus rebeliones prevalecieron.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Y despierta el oído de ellos para castigo, y dice que se conviertan de la iniquidad.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Si oyeren, y sirvieren, acabarán sus días en bien, y sus años en deleites.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Mas si no oyeren, serán pasados a cuchillo: y perecerán sin sabiduría.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Mas los hipócritas de corazón le irritarán más; y no clamarán, cuando él los atare.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
El alma de ellos morirá en su mocedad, y su vida entre los sodomíticos.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Al pobre librará de su pobreza, y en la aflicción despertará su oreja.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Y aun te apartará de la boca de la angustia en anchura, debajo de la cual no haya estrechura, y te asentará mesa llena de grosura.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Mas tú has henchido el juicio del impío contra la justicia, y el juicio [que lo] sustenta todo.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Por lo cual es de temer, que no te quite con herida, la cual no evites con gran rescate.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
¿Estimará él tus riquezas, ni el oro, ni todas las fuerzas de poder?
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
No desees la noche, en la cual él corta los pueblos de su lugar.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Guárdate, no mires a la iniquidad, teniéndola por mejor que la pobreza.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
He aquí, que Dios será ensalzado con su poder, ¿quién semejante a él, enseñador?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
¿Quién visitó sobre él su camino? ¿Y quién dijo: Iniquidad has hecho?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Acuérdate de engrandecer su obra, la cual contemplan los hombres.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
La cual vieron todos los hombres, y el hombre la ve de lejos.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
He aquí que Dios es grande, y nosotros no le conoceremos: ni se puede rastrear el número de sus años.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Porque él detiene las goteras de las aguas, cuando la lluvia se derrama de su vapor.
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Cuando gotean de las nubes, gotean sobre los hombres en abundancia.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
¿Si entenderá también los extendimientos de las nubes, y los bramidos de su tabernáculo?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
He aquí, que él extendió sobre ella su luz; y cubrió las raíces de la mar.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Con ellas castiga a los pueblos, y da comida a la multitud.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Con las nubes encubre la luz, y les manda que vayan contra ella.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
La una da nuevas de la otra: la una adquiere ira contra la que viene.
