Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Elihú je tudi nadaljeval in rekel:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
»Dovoli mi malo in pokazal ti bom, da bom še govoril za Boga.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Svoje spoznanje bom prinesel od daleč in pravičnost pripisal svojemu Stvarniku.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Kajti zares moje besede ne bodo napačne. On, ki je popoln v spoznanju, je s teboj.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Glej, Bog je mogočen in ne prezira nikogar. Mogočen je v moči in modrosti.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Ne varuje življenja zlobnih, temveč daje pravico ubogim.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Svojih oči ne umakne od pravičnih, temveč so oni s kralji na prestolu. Da, utrjuje jih na veke in so povišani.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
In če bodo zvezani v okove in držani v vrveh stiske,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
tedaj jim kaže njihovo delo in njihove prestopke, ki so jih presegli.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Tudi njihovo uho odpira k disciplini in zapoveduje, da se vrnejo od krivičnosti.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Če ga ubogajo in mu služijo, bodo svoje dni preživeli v uspevanju in svoja leta v užitkih.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Toda če ne ubogajo, se bodo pogubili pod mečem in umrli bodo brez spoznanja.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Toda hinavci v srcu kopičijo bes. Ne vpijejo, ko jih zvezuje.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Umrejo v mladosti in njihovo življenje je med nečistimi.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Revnega osvobaja v njegovi stiski in njihova ušesa odpira v zatiranju.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Celo tako bi te odstranil iz tesnega na prostran kraj, kjer ni omejenosti in to, kar naj bi bilo postavljeno na tvojo mizo, bi bilo polno tolšče.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Toda izpolnil si sodbo zlobnega. Sodba in pravica te bosta zgrabili.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Ker je bes, pazi, da te ne bi odvzel s svojim udarcem. Potem te velika odkupnina ne more osvoboditi.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Bo cenil tvoja bogastva? Ne niti zlata niti vseh sil moči.
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Ne želi si noči, ko so ljudje iztrebljeni iz svojega kraja.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Pazi, ne oziraj se na krivičnost, kajti to si izbral raje kakor stisko.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Glej, Bog s svojo močjo povišuje. Kdo poučuje kakor on?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
Kdo se mu je pridružil na njegovi poti? Ali kdo lahko reče: ›Počel si krivičnost?‹
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Spomni se, da poveličuješ njegovo delo, ki ga ljudje gledajo.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Vsak človek ga lahko vidi. Človek ga lahko gleda od daleč.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Glej, Bog je velik in mi ga ne poznamo niti število njegovih let ne more biti preiskano.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Kajti kapljice vode dela majhne. Dež izliva glede na njegovo meglico,
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
katero oblaki kapljajo in obilno rosijo na človeka.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Mar prav tako lahko kdorkoli razume razširjanje oblakov ali zvok njegovega šotora?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Glej, svojo svetlobo razširja nanje in pokriva dna morja.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Kajti z njimi sodi ljudstvu, hrano daje v obilju.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Z oblaki pokriva svetlobo in ji zapoveduje, naj ne sveti z oblakom, ki prihaja vmes.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Njegov hrup govori o tem, tudi živina glede meglice.
